Společenské implikace myrmekologie mezi Aldrovandim a Wilsonem

Abstract

The following dissertation presents the history of myrmecology from the times of Ulisse Aldrovandi up to the works of Edward O. Wilson in the 20th century. The oldest mentions of ants in the Antiquity and the Middle Ages are also partially elaborated upon. A special emphasis is given to the general idea about ants as developed by each of the authors, as well as to the mapping out of the contemporary ideas about social insect. This work points out that the portrait of the ant has always been related to the contemporary conception of human society and humanity as such. Throughout its history, myrmecology has always been strongly influenced by anthropomorphism, as the picture of the ant would be derived from the social order, political system and the general opinion on what constitutes human nature. On the other hand, though, myrmecology has also helped to shape the picture of humanity, because the conclusions drawn from myrmecological studies were applied to humans. Therefore, entomology started to influence anthropology and vice versa. In the Antiquity, ants were viewed basically as farmers; only harvester ants were known, they were seen as working on a field, going to the marketplace or holding celebratory festivals. The medieval picture of the ant drew heavily on the Antiquity ideas, but it added...

Předložená práce se zabývá dějinami myrmekologie od doby působení Ulisse Aldrovandiho až k pracím Edwarda O. Wilsona ve 20. století. Zčásti jsou pojednány též nejstarší zmínky o mravencích v antice a středověku. Důraz je kladen na obecný obraz mravenců u každého z autorů a na zmapování dobových představ o sociálním hmyzu. Práce ukazuje, že obraz mravence vždy souvisel s dobovou představou o lidské společnosti a člověku jako takovém. Myrmekologie byla po celé své dějiny silně ovlivněna antropomorfizací, neboť obraz mravence byl odvislý od společenského uspořádání, politického systému a názoru na lidskou přirozenost. Na druhé straně ovšem také myrmekologie pomáhala utvářet obraz člověka, neboť závěry z myrmekologických prací byly přenášeny na člověka. Docházelo tedy k vzájemnému ovlivňování entomologie antropologií a naopak. V antice byli mravenci viděni v zásadě jako rolníci, pozorovány byly pouze druhy zrnojedů, jak pracují na poli, chodí na trhy či slaví slavnosti. Středověký obraz mravence silně vycházel z antiky, ale přidal morální a náboženské podobenství a z mravence udělal obraz Boží prozřetelnosti, dobroty, skromnosti a pracovitosti. Novověcí autoři tento obraz obohatili o velké stavitelské schopnosti mravenců, občanská řemeslná povolání a diskuse o jejich inteligenci. V devatenáctém století...