Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953

Abstract

P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".

The presented dissertation thesis analyzes one of the largest protests of the Czechoslovak Stalinism-era - the Plze revolt against the currency reform in June 1953. From a conceptual perspective, the work draws on the theory of the so-called new social movements. Therefore it sets the well-known Plze incident into the context of previous protest actions that occurred in the Plze region in the course of the years 1948-1953. This method enables the author to chart the development of several varied protest cultures which had been employed in particular parts of society in Western Bohemia on a long term basis and which inspired the inception and the course of the Plze revolt in the year 1953. This way the work offers not only a considerably more precise critical description of the June protests but also their cultural genealogy. By the means of this genealogy the author reveals the structure of the main social movements that took part in the revolt and an associated complex of social conflicts that caused the protests. There were in particular the following three: a socially-motivated strike movement of industrial blue-collars, a pro-western movement of both student and blue-collar youth and a latent tension within the communist party which was becoming evident through a passive resistance of its rank...