Pád egyptského prezidenta Mursího pohledem konceptu coup-proofingu

Abstract

Arabské jaro zapříčinilo politický otřes na Blízkém východě. Zažité pořádky doznaly změn v řadě zemí a jednou z nich byl i Egypt. Po svržení režimu Husního Mubaraka se pozice nejvýznamnějšího aktéra egyptské politiky ujalo Muslimské bratrstvo, jemuž volební výsledky přisoudily vítězství v parlamentních i prezidentských volbách. Zhruba rok po svém triumfu je však islamistický prezident Muhammad Mursí svržen pučem vedeným armádou. Tato diplomová práce prostřednictvím konceptu coup-proofingu zkoumá, jestli Mursí proti puči učinil nějaká preventivní opatření. Z obecného konceptu coup-proofingu autor sestavuje jeho partikulární verzi, aplikovatelnou na egyptská specifika. Skrze něj poté analyzuje relevantní události v době Mursího prezidentství a identifikuje aplikaci coup-proofingových strategií. Ve svém závěru práce společně s opovědí na otázku, které coup-proofingové strategie Mursí využil, přináší i interpretaci jeho politických kroků. Detailním rozborem událostí předcházejících odstavení Muslimského bratrstva od moci tak přispívá do debaty o vojensko-civilních vztazích, které právě Arabské jaro poskytlo nový impulz.

The Arab Spring caused a political turmoil in the Middle East. An established order has undergone significant changes in many countries including Egypt. The Muslim Brotherhood emerged as the most powerful actor in Egyptian politics after the fall of a regime of Husni Mubarak. This was manifested by victories in both parliamentary and presidential elections. However, a year later after his triumph, Islamist president Mohammad Morsi was toppled by the military. By using the concept of coup-proofing, this diploma thesis examines, whether Morsi attempted to prevent such event from the occurence. The author forms a particular concept of coup-proofing from its general counterpart in order to reflect the specifics of Egypt. With its help, he analyzes relevant events of Morsi's presidency and identifies the application of coup-proofing measures. In its last part, the thesis answers which coup-profing methods were used by Morsi's regime and gives an interpretation of those political moves. This thourough examination of a development prior to the ouster of Muslim Brotherhood from power contributes to a contemporary civil-military relations debate, which was recently given an impulse by the Arab Spring.