Modus v substantivních větách v současné španělštině

Abstract

KLÍČOVÁ SLOVA subjunktiv, substantivní věty, španělština, čeština, norma, úzus ! ABSTRAKT Použití dvou slovesných modů - indikativu a subjunktivu - je ve španělštině hojně diskutované téma, jemuž bylo věnováno již mnoho studií a prací. Díky tomu, že volba modu podléhá mimo jiné i postoji mluvčího, se však často systémová norma liší od běžného úzu. Tato práce se věnuje použití indikativu a subjunktivu na poli substantivních vět, a to po slovesech entender, comprender, admitir, aceptar, explicar sospechar, imaginar(se), figurarse, suponer a quejarse v hlavní větě. Norma, jíž se zaobírá teoretická část práce, je následně konfrontována s analýzou vybraných výskytů v CRAE, tedy s územ. Další analýza provedená pomocí paralelního korpusu InterCorp porovnává situaci, která v této oblasti panuje v češtině.

KEY WORDS subjunctive, nominal clauses, Spanish, Czech, norm, usage ! ABSTRACT Many works and studies have been dedicated to the usage of indicative and subjuntive in Spanish. It still remains a wildly discussed topic, however, since it is interlocutor's attitude which makes the usage often differ from the codified norm. This paper focuses on the usage of indicative and/or subjuntive in nominal clauses with verbs entender, comprender, admitir, aceptar, explicar, sospechar, imaginar(se), figurarse, suponer and quejarse in the main clause. The norm, explained in the theoretical part of this work, is later confronted with the analysis of selected occurences in CRAE, i.e. the usage. Second analysis executed with paralel corpus InterCorp servers as comparison with the situation in Czech.