Moznosti a limity auxologickych studii minulych populaci

Abstract

Růstové studie v oblasti bioarcheologie poskytují cenné informace o zdravotním stavu dětí v minulých populacích. Ukazují, jaký vliv může mít expozice různým faktorům vnějšího prostředí, nespecifickému stresu nebo onemocnění během růstu. Pro nedospělé jedince, kteří přežijí až do dospělosti, stres vyplývající ze zpomalení růstu bude mít vliv na funkci a celkový zdravotní stav celé této populace. Přes všechny dosažené výsledky v tomto oboru, růstové studie představují řadu problémů. Je zapotřebí mít na mysli, že se porovnávají moderní růstové standardy současné populace s archeologickými vzorky dětí, které zemřely z neznámých důvodů, navíc je zapotřebí zohlednit sekulární trend současné populace. Otázka je, zda růst dětí, které předčasně zemřely, přesně odráží růst těch, které se dočkaly dosažení dospělosti. Důležitý je samozřejmě přesný odhad věku studovaných nedospělých koster. Abychom minimalizovali chyby spojené s paleoauxologickými studiemi v bioarcheologii, je zapotřebí srovnávat pokud možno vzorky příbuzných populací a za použití stejných technik odhadu věku dožití, vzít v úvahu migrace a podobně.

Auxological studies in bioarcheology provide valuable information about the health of children in past populations. They show the influence of various environmnetal factors, non- specific stress or illness during growth. The stress following the growth retardation of subadults who survive until adulthood will influence the function and general health of the entire population. Despite all the achieved results in this field, auxological studies comprise of many problems. It is necessary to remember that the archaeological samples of children who died of unknown reasons are compared with modern growth standards, also the secular trend of recent population needs to be allowed for. The question is whereas the growth of children who died prematurely represents accuretly the growth of those who survived until adulthood. Of importance is a precise estimation of age of subadult skeletons. To minimalize faults associated to paleoauxological studies in bioarchaeology, it is necessary to compare the samples of related populations where possible, use the same techniques of age-at-death estimation, take account of migrations and so on.