Východoafrické společenství a teorie regionální integrace

Abstract

This paper presents a case study of a regional integration called East African Community (EAC) that associates Kenya, Tanzania, Uganda later joined Rwanda and Burundi. The main research question is the reason for creation of the EAC. Congruence method is used to answer this question with further investigation to confirm existence of the causal relationship. There are three theories used to formulate a hypothesis concerning formation of the EAC - neofunctionalism, realism and liberal theory of international relation in the form reformulated by Andrew Moravcsik. Neofunctionalism cannot explain emergence of the EAC as strong supranational actor, key neofunctionalists feature, is not present. Spillover process also does not occur. Realism also fails to provide an explanation, although the end of the Cold War brings shift in global power structure. East Africa is also endangered by economic marginalization caused by integration of other parts of the continent. However intrastate and regional political instability and security threats were more important at that time. The EAC also does not correspond with the notion of only low politics integration. Liberalism offers most reasonable explanation that integration is based on common interest in development and fight against poverty. Common historical...

Tato práce je případovou studií Východoafrického společenství (EAC), které sdružuje Keňu, Tanzanii, Ugandu, Rwandu a Burundi. Hlavní výzkumnou otázkou je jaké jsou příčiny vzniku EAC. Použitou metodou je metoda shody doplněná o bližší výzkum, který by potvrdil existenci kauzálního vztahu. Tato práce používá tři teoretické koncepty a z nich odvozené hypotézy ohledně vzniku EAC. Konkrétně se jedná o neofunkcionalismus, realismus a liberální teorii mezinárodních vztahů v interpretaci Andrew Moravcsika. Neofunkcionalismus nepodává dobře vysvětlení EAC, protože zde není přítomný silný nadnárodní aktér, jedna z klíčových podmínek neofunkcionalismu, ani se neodehrává proces přelévání. Podobně i realismus neobjasňuje vhodně vznik EAC, přestože jeho vznik předcházely mocenské změny na globální i kontinentální úrovni, pro zúčastněné státy byly v té době mnohem podstatnější bezpečnostní hrozby a politická nestability uvnitř regionu i samotných států. Na tyto aspekty však EAC nenabízelo odpověď, navíc jeho dynamický vývoj neodpovídá požadavku na integraci pouze v oblasti nízké politiky. Nejpřijatelnější vysvětlení tak nabízí liberalismus, který vidí příčiny integrace v korespondujících ekonomických zájmech na rozvoji a boji s chudobou, podpořených společnou historickou zkušeností a sbližujícími kulturními...