Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenské intervenci v Sýrii

Abstract

On August 21 2013 a massive chemical attack took place in Syria. On the basis of the attack the British Prime Minister convened parliament and asked the House of Commons for the approval of a military intervention in Syria. The government motion was however disapproved by 285:272 votes and therefore the possible military intervention and the further voting on this issue was blocked. Right after the vote a series of possible causes and consequences occurred. This bachelor thesis "Interpretations of a negative result of the British parliament vote on military intervention in Syria" tries to systematically analyze possible causes and identify the main factors, which contributed to the negative result. Then it tries to justify why Britain as a country with long history of humanitarian intervention refused to intervene in a country where one of the greatest humanitarian crisis of the 21st century takes place. Moreover when a military intervention in Libya took place under the current government. At the same time the bachelor thesis puts an emphasis on the character of the Syrian conflict, British political discourse in the context of a military intervention and experience with foreign-political interventions. Then it also analyses the allocation of seats in the British parliament, current state in a...

Dne 21. srpna 2013 došlo v Sýrii k rozsáhlému chemickému útoku, na jehož základě svolal britský premiér dolní sněmovnu britského parlamentu a požádal o předběžné schválení vojenské intervence v Sýrii. Vládní návrh byl však poměrem hlasů 285:272 zamítnut, čímž byla fakticky zablokována vojenská intervence v Sýrii a další hlasování s tím spojené. Bezprostředně po negativním výsledku hlasování se objevily různé interpretace jeho možných dopadů, ale i příčin. Tato bakalářská práce "Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenském zásahu v Sýrii" se s určitým odstupem snaží možné příčiny systematičtěji analyzovat a identifikovat hlavní důvody negativního výsledku hlasování. Dále se snaží odpovědět na otázku, proč britský parlament zamítl intervenci v zemi, kde dochází k jedné z největších humanitárních krizí 21. století i přesto, že je Velká Británie zemí s dlouhodobou historií principu humanitárního intervencionismu a již za stávající vlády došlo k vojenskému zásahu v Libyi. Přitom bakalářská práce klade důraz na charakter konfliktu v Sýrii, britský politický diskurz v kontextu vojenské intervence a zkušenost se zahraničně-politickými intervencemi. Zabývá se také rozložením sil v britském parlamentu, situací v Konzervativní straně a pozicí Davida Camerona. Dále pak...