Show simple item record

Perceptual Impact of Two Syllabification Procedures in English
dc.contributor.advisorVolín, Jan
dc.creatorŠturm, Pavel
dc.date.accessioned2017-05-18T16:20:57Z
dc.date.available2017-05-18T16:20:57Z
dc.date.issued2013
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/61298
dc.description.abstractThe subject of the thesis is the determination of syllable boundaries in English with respect to its perceptual relevance. The hypothesis is based on two different theoretical conceptions. The Maximum Onset Principle (MOP), a traditional approach widespread among linguists, assigns intervocalic consonants to neighbouring syllables in such a way that the longest possible onsets are created in the syllables that follow. An alternative view, advocated by John Wells, advises to utilize more complex parameters, such as morphological structure, prosodic structure or, most importantly, the allophonic realization of phonemes as determined by position within the syllable. A word monitoring experiment measuring reaction times, in which listeners pressed a key if they heard a given word in the auditory stimulus, yielded data about listeners' performance in two conditions: in one the items were divided into syllables according to the MOP, in the other according to Wells. The latter was associated with faster reactions, which might be interpreted as cognitively less strenuous. However, the difference between the two conditions was not robust, mainly because of the limited number of listeners.en_US
dc.description.abstractTématem diplomové práce je určování slabičných hranic v angličtině s ohledem na jeho percepční relevantnost. Hypotéza práce vychází ze dvou odlišných teoretických pojetí. Princip maximální prétury (PMP), tradiční a mezi lingvisty velmi rozšířený přístup, přiřazuje intervokalické konsonanty sousedním slabikám tak, aby vznikaly co nejdelší možné prétury následujících slabik. Alternativní přístup, podporován Johnem Wellsem, navrhuje zapojit komplexnější parametry, jako je např. morfologická stavba slova, jeho prozodická struktura a zejména též alofonická realizace fonémů závislá na pozici ve slabice. Monitorovací experiment s reakční dobou, ve kterém posluchači reagovali stiskem tlačítka v případě, že ve zvukovém stimulu slyší zadané slovo, poskytl data ohledně výkonu posluchačů za dvou podmínek: v jedné byly položky segmentovány na slabiky podle PMP, v druhé podle Wellse. Wellsův princip byl spojen s rychlejšími reakcemi, což může být interpretováno jako kognitivně méně náročné zpracování. Rozdíl však nebyl příliš robustní, zejména z důvodu omezeného počtu posluchačů.cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.subjectslabikacs_CZ
dc.subjectmentální zpracovánícs_CZ
dc.subjectreakční dobacs_CZ
dc.subjectřečová komunikacecs_CZ
dc.subjectsyllableen_US
dc.subjectmental processingen_US
dc.subjectreaction timeen_US
dc.subjectspeech communicationen_US
dc.titlePercepční dopad dvou různých způsobů určování slabičných hranic v angličtiněcs_CZ
dc.typediplomová prácecs_CZ
dcterms.created2013
dcterms.dateAccepted2013-06-05
dc.description.departmentInstitute of Phoneticsen_US
dc.description.departmentFonetický ústavcs_CZ
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId117566
dc.title.translatedPerceptual Impact of Two Syllabification Procedures in Englishen_US
dc.contributor.refereeSkarnitzl, Radek
dc.identifier.aleph001604543
thesis.degree.nameMgr.
thesis.degree.levelnavazující magisterskécs_CZ
thesis.degree.disciplineFonetikacs_CZ
thesis.degree.disciplinePhoneticsen_US
thesis.degree.programPhilologyen_US
thesis.degree.programFilologiecs_CZ
uk.thesis.typediplomová prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Fonetický ústavcs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Institute of Phoneticsen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csFonetikacs_CZ
uk.degree-discipline.enPhoneticsen_US
uk.degree-program.csFilologiecs_CZ
uk.degree-program.enPhilologyen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csTématem diplomové práce je určování slabičných hranic v angličtině s ohledem na jeho percepční relevantnost. Hypotéza práce vychází ze dvou odlišných teoretických pojetí. Princip maximální prétury (PMP), tradiční a mezi lingvisty velmi rozšířený přístup, přiřazuje intervokalické konsonanty sousedním slabikám tak, aby vznikaly co nejdelší možné prétury následujících slabik. Alternativní přístup, podporován Johnem Wellsem, navrhuje zapojit komplexnější parametry, jako je např. morfologická stavba slova, jeho prozodická struktura a zejména též alofonická realizace fonémů závislá na pozici ve slabice. Monitorovací experiment s reakční dobou, ve kterém posluchači reagovali stiskem tlačítka v případě, že ve zvukovém stimulu slyší zadané slovo, poskytl data ohledně výkonu posluchačů za dvou podmínek: v jedné byly položky segmentovány na slabiky podle PMP, v druhé podle Wellse. Wellsův princip byl spojen s rychlejšími reakcemi, což může být interpretováno jako kognitivně méně náročné zpracování. Rozdíl však nebyl příliš robustní, zejména z důvodu omezeného počtu posluchačů.cs_CZ
uk.abstract.enThe subject of the thesis is the determination of syllable boundaries in English with respect to its perceptual relevance. The hypothesis is based on two different theoretical conceptions. The Maximum Onset Principle (MOP), a traditional approach widespread among linguists, assigns intervocalic consonants to neighbouring syllables in such a way that the longest possible onsets are created in the syllables that follow. An alternative view, advocated by John Wells, advises to utilize more complex parameters, such as morphological structure, prosodic structure or, most importantly, the allophonic realization of phonemes as determined by position within the syllable. A word monitoring experiment measuring reaction times, in which listeners pressed a key if they heard a given word in the auditory stimulus, yielded data about listeners' performance in two conditions: in one the items were divided into syllables according to the MOP, in the other according to Wells. The latter was associated with faster reactions, which might be interpreted as cognitively less strenuous. However, the difference between the two conditions was not robust, mainly because of the limited number of listeners.en_US
uk.file-availabilityV
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Fonetický ústavcs_CZ
dc.identifier.lisID990016045430106986


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV