Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií

Abstract

Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.

The book Postproduction: Culture as Screenplay, written by French aesthetician Nicolas Bourriaud is going to be initial text for my diploma thesis. Bourriaud claims, that contemporary art is mostly made by the principle of assemblage; art works are made by reinterpretation, reproducing or by new exhibiting of artefacts or forms of past. The assumption of the original concept in artworks of contemporary artists - semionauts (travelers in the worlds of signs) has been allready completely ineffective. Through the example of hyperrealistic paintings, which has lately reappeared in portfolios of international and czech artists, I will try to show whether its revilal is based on the emergence of new medias, that even more than in the seventies simulate reality or whether they deal with the concept of postpostprodution - the artists lend only formal, in this case, hyperrealistic, signs. This diploma thesis will be completed by the case study of paintings of czech hyperrealist painter Jan Mikulka.