Íránská diaspora v USA

Abstract

This dissertation seeks to explore the social reality of Iranians living in the United States. The main objective is to find out how Iranians (Iranian Americans) maintain, construct and perceive their Iranian identity and to identify factors that could intervene in this process. Another aim is to examine intra-diasporic social relations, social interactions with American society and stance towards Iran. To fulfill the purpose of this dissertation, a qualitative research method was applied. The selected qualitative data consisted of thirty-one in-depth interviews with Iranians in New York City and Los Angeles. The results of the research indicated a strong sense of Iranian pride among all respondents, regardless their religious, inner ethnic or generational affiliation. This pride stems from ancient Iranian cultural heritage (and from Pahlavi era that adopted ancient symbolism into its ideological repertoire) and is still kept alive through pre-Islamic symbols and religiously indifferent traditions. It is obvious that the "pure Iranian identity" belongs to the first generation Iranians only, while the 1.5 and second generations, in their self-concept, proved to be rather hyphenated or torn between three spaces (typically young Iranian Jews). Research revealed their identity is oftentimes chosen,...

Záměrem předkládané disertační práce je prozkoumat sociální realitu Íránců žijících ve Spojených státech. Jejím hlavním cílem je zjistit, jakým způsobem uchovávají, konstruují a pojímají svou íránskou identitu, a dále identifikovat faktory, které do tohoto procesu mohou vstupovat. Dalším úkolem této práce je nahlédnout intra-diasporické vztahy, sociální interakce s americkou společností a postoj amerických Íránců vůči Íránu. Pro splnění cílů práce byla uplatněna kvalitativní výzkumná metoda; vybraná kvalitativní data sestávala z 31 realizovaných rozhovorů s Íránci v New Yorku a Los Angeles. Výsledky výzkumu ukázaly na značný smysl pro íránskou národní hrdost, bez ohledu na náboženskou, vnitřní etnickou či generační příslušnost respondenta. Tato hrdost pramení ze starověkého íránského kulturního dědictví (a potažmo z éry Pahlaví, která starověkou symboliku přijala do svého ideologického repertoáru), a je stále živena prostřednictvím předislámských symbolů a nábožensky indiferentních tradic. Je zřejmé, že "čistou íránskou identitu" si uchovává pouze první generace, zatímco generace jedenapůltá a druhá pojímá sama sebe spíše "pomlčkově" nebo je "roztržena" mezi třemi světy (typicky íránští Židé). Výzkum prokázal, že jejich identita je často volená, s ohledem na situaci a sociální kontext. Respondenti...