Kontury poválečného vývoje české novinářské fotografie

Abstract

Cilem práce bylo zmapovat proměny novinařske fotografie a nahlednout možnosti jejiho uplatněni v česke medialni krajině druhé poloviny dvacateho stoleti. Nezamyšlela jsem zpracovat klasicke dějiny česke novinařske fotografie, soustředila jsem se na rekapitulaci postaveni, role a urovně novinařske fotografie v jednotlivych vyvojovych etapach skrze dobove způsoby přemyšleni o ni. Shromaždila jsem a analyzovala snahy českych publicistů o vytvořeni teoretickych ramců novinařske fotografie a fotožurnalismu, jak byly reflektovany odbornymi fotografickymi periodiky a nemnohou odbornou literaturou. Současně jsem sledovala noviny a časopisy, které svým pochopenim pro fotografii a jeji nekonvenčni uplatňovani přesahovaly obecně prosazovane a akceptovane chapani novinařske fotografie jako ilustračniho doprovodu bez žurnalistickych ambici. V praci jsou rovněž představeni češti fotoreporteři a fotožurnaliste, kteři i při plněni redakčnich zakazek dokazali překročit požadovane dobove standardy a svymi fotografiemi ovlivňovali dobovy vizualni vkus čtenařů.

Aim of this dissertation is to describe developement of Czech photojournalism and its use in the context of media landscape of second half of twentieth century. It is not attempt to map traditional history of Czech photojournalism, I rather put my attention on role, quality and theoretical reflection of photojournalism in different time periods. I also traced and gather few of the attempts of theoretical framing of photojournalism in photography oriented journals, as well as magazines with quality photoeditorial works. My dissertation also introduces Czech photo-reporters and photographers, which were able to rise the level of photograhic standards in their everyday work and helped to cultivate the visual sensitivity of their readers.