Voltametrické stanovení diafenthiuronu pomoci uhlíkové pastové elektrody.

Abstract

V této bakalářské práci bylo prozkoumáno voltametrické chování diafenthiuronu za pomoci uhlíkové pastové elektrody. Pro studium byly použity metody diferenční pulzní voltametrie, cyklická voltametrie a DC voltametrie. Pracovalo se v prostředí Brittonova-Robinsonova pufru o optimálním pH a metanolu. Jako optimální pH Brittonnova-Robinsonova pufru bylo pro metody DC voltametrie a cyklické voltametrie nalezeno pH 3 a pro metodu diferenční pulzní voltametrie bylo pH 5. Za optimálních podmínek byla určena mez detekce a mez stanovitelnosti pro metody diferenční pulzní voltametrie a DC voltametrie v 50% metanolu. Pro diferenční pulzní voltametrii byla stanovena mez detekce 1,5* 10-5 mol/l a mez stanovitelnosti 5,0* 10-5 mol/l diafenthiuronu. Pro DC voltametrii byla určena mez detekce 1,7* 10-5 mol/l a mez stanovitelnosti 5,8* 10-5 mol/l diafenthiuronu.

In this bachelor thesis voltammetric behavior of Diafenthiuron using carbon paste electrode was investigated. Methodes used in this thesis were differential pulse voltammetry, cyclic voltammetry and DC voltammetry. Britton-Robinson buffer of optimal pH in mixture with methanol was used as a base electrolyte. Optimal pH of Britton-Robinson buffer was pH 3 for DC voltammetry and cyclic voltammetry and pH 5 for differential pulse voltammetry. Under optimal conditions limit of detection and limit of quantification for differential pulse voltammetry and DC voltammetry in 50% methanol were estimated. For differential pulse voltammetry detection limit was found to be 1,5* 10-5 mol/l and quantification limit was found to be 5* 10-5 mol/l. For DC voltammetry the detection limit was 1,7* 10-5 mol/l and quantification limit was 5,8* 10-5 mol/l.