Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání

Abstract

1 Abstract This thesis deals with the key principle of international refugee law which is the principle of non-refoulement. In the broadest sense of the term, the principle forbids the forced removal or 'refoulement' of an individual to the territories where he would run a risk of being subjected to the violation of his basic human rights. The non-refoulement principle was enshrined in the 1951 Convention Relating to the Status of Refugees but it was also developed in international human rights treaties such as the International Covenant on Civil and Political Rights or regional European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. Its expression can also be found in Common European Asylum System shared by the Member States of the European Union. The first goal of the thesis is to find out the precise content of the non-refoulement principle with regard to its development and current interpretation in international law. The second aim of the study is to analyze the same principle in the context of European Union law and to assess the compliance of this system with international law. For the sake of clarity, the thesis is composed of two main chapters. Chapter One examines the meaning of the principle in the Convention Relating to the Status of Refugees and takes into consideration...

1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá klíčovým principem mezinárodního uprchlického práva, kterým je princip non-refoulement. V nejširším slova smyslu znamená tento princip zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv. Princip non-refoulement je vyjádřen v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ale byl rozvinut také ve smlouvách mezinárodního práva lidských práv jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech či regionální Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Jeho vyjádření nalezneme i ve Společném evropském azylovém systému, sdíleném členskými státy Evropské unie. Prvním cílem této práce je zjištění přesného obsahu principu nenavracení s ohledem na jeho vývoj a současný výklad v mezinárodním právu. Druhým cílem práce je analýza obsahu téhož principu v právu Evropské unie a posouzení souladu této úpravy s mezinárodním právem. Práce je s ohledem na větší přehlednost rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola pojednává o úpravě principu v Úmluvě o právním postavení uprchlíků a přihlíží také k jeho vývoji v oblasti mezinárodního práva lidských práv. Význam principu je zjišťován prostřednictvím výkladových pravidel Vídeňské úmluvy o smluvním právu s ohledem na názory nauky a UNHCR. Tato...