Koncept průměrného spotřebitele v českém a evropském právu

Abstract

1 The concept of an average consumer under Czech and European law RESUMÉ: The thesis is focused on the role of a so called average consumer under the law of unfair competition; namely concerning advertising and misleading labelling. The concept of an average consumer is being analysed under written law as well as in jurisprudence. The Czech and European laws are emphasized but other legal systems are also mentioned. A description of a current situation and history of the concept are accompanied by considerations de lege ferenda. Mainly the term consumer is being criticized as not quite suitable within the context of unfair competition. Unlike under the contract law, here the consumer does not represent an acting entity but a target or a prey. The current trend of weakening consumer's position-and therefore exaggeration's easing in advertising-is also criticized. Generally speaking, the advertising as such is being denounced; in particular because it harms the consumer and thus it is buck passing to speak about a consumer's protection while protecting and helping a competitor in reality. The thesis deals with practical impacts of misleading labelling on a consumer (and/or a competitor). According to its own methodology, it divides the misleading labelling into three categories: promotional, unsatisfactory...

Práce se zabývá rolí institutu průměrného spotřebitele v nekalosoutěžním právu, konkrétně v reklamě a v označování. V textu je analyzováno pojetí konceptu průměrného spotřebitele v psaném právu a v judikatuře. Důraz je kladen na české a evropské právo, jsou však zmíněny i příklady řešení z jiných právních řádů. Kromě popisu situace a vývoje konceptu obsahuje práce i úvahy de lege ferenda. Zejména je kritizováno použití výrazu ‚spotřebitel', které autor nepovažuje v kontextu práva proti nekalé soutěži za příliš vhodné, neboť na rozdíl od smluvního práva zde spotřebitel nevystupuje jako subjekt, ale jako terč/oběť. Dále je napadán současný trend oslabování postavení spotřebitele a tedy rozšiřování možností reklamního přehánění/lhaní. Obecně je kritizována reklama jako taková a to zejména v tom smyslu, že spotřebiteli škodí a je tedy alibistické zaštiťovat se jím a hovořit o jeho ochraně. Co se týče klamavého označování, práce se zabývá praktickými dopady, které takové označování na spotřebitele, popř. soutěžitele, má. Vlastní metodikou dělí klamavé označení na propagační, nedostatečné a zastírací. Práce též řeší redefinované pojetí průměrného spotřebitele v prostředí vnitřního trhu Evropské unie. V neposlední řadě práce řeší procesní možnosti obrany spotřebitele proti nekalosoutěžnímu jednání....