Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii

Abstract

This thesis provides an overview of the Carboniferous flora in the Czech part of the Upper Silesian Basin and its applications in stratigraphy. The sediments of the Upper Silesian Basin with wetland carboniferous vegetation were deposited for about 10 million years. During this period, the floristic character was varying. According to the associations of species we can divide the filling into the stratigraphical units. The basin includes lycopodiophytes, horsetails, ferns, fern-like plants, cordaites, and ginkophytes. The filling began by the Ostrava formation with paralic basin flora with the leading species Sphenopteris adiantoides. Coal seams alternate with non-coal facies with culm flora. Thanks to the paleogeographic changes and marine transgression, the floristic associations changed. Sk. f. h. Enny is the major borderline between middle and upper floristic zones of the lower Namur, in which culm flora disappeared. After the hiatus, Karvinská formation with the important seam Prokop sediments. The formation is characterized by middle Namurian to the Lower Westphalian plants, without non-coal sections. The Upper Namurian plants are located in the sedlové and sušské layers. In the lower sušské layers the biostratigraphical interface of Namur/Westphal is indicated by Lyginopteris hoeninghausii....

Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...