Strukturní vývoj, magnetická stavba a mechanismus exhumace podolského komplexu

Abstract

This thesis concentrates on a detailed field and structural analysis of the Podolsko complex, Moldanubian unit, Bohemian Massif, complemented by a microstructural study and analysis of magnetic susceptibility (AMS). The Podolsko complex occupies the footwall of a major Variscan normal shear zone and is juxtaposed against the southern to southeastern margin of the Central Bohemian Plutonic complex. During the field work, more than 160 outcrops were examined, the AMS samples were taken at 25 stations, and samples for microstructural studies were taken from 12 localities. On the micro-scale, leucocratic migmatites contain abundant garnet grains which may represent relics of an earlier (ultra-)high preassure metamorphic phase. Retrogression is obvious in other samples of biotite migmatites of the Moldanubian Variegated unit. The retrogression is marked by the presence of sillimanite and chlorite. The main tectonometamorphic event in the Podolsko complex is extensive migmatization coeval with formation of pervasive flat-laying fabric. This is corroborated by the AMS study which indicates concordant steep to flat-laying magnetic and mesoscopic foliations striking NNW-SSE. The AMS also shows that the subhorizontal N-S to NNW-SSE trending magnetic lineations in the Podolsko complex correspond to those in the...

V této diplomové práci jsou prezentovány výsledky detailní terénní analýzy podolského komplexu na J a JV od středočeského plutonického komplexu v centrální části Českého masívu. Jedná se o profil Vltavy od Podolí k Týnu nad Vltavou. Bylo proměřeno více než 160 výchozů, vzorky na AMS byly odebrány z 25 různých lokalit a vzorky pro studium mikrostruktur z 12 lokalit. Celkem bylo změřeno 290 válečků na AMS. Studiem mikrostruktur byly v leukokratních migmatitech zjištěny granáty, které by mohly být pozůstatkem relativně nejstarší fáze vysokotlaké metamorfózy. V biotitických migmatitech pestré jednotky je patrná retrogrese, která je zaznamenána sillimanitem a poté chloritem. Hlavní tektonometamorfní událostí podolského komplexu je extenzivní migmatitizace pravděpodobně spjatá s dekompresí a s tvorbou ploché stavby. Výsledky měření anizotropie magnetické susceptibility se shodují s terénními měřeními. Póly ploch foliací v obou případech ukazují hlavní směr SSZ-JJV. Makroskopicky nezřetelné lineace jsou dobře zdokumentovány metodou AMS a jejich směry se téměř shodují se směry lineací z granodioritu červenského typu, který se nachází ve strukturním nadloží podolského komplexu. Tato diplomová práce tedy dokládá výrazné deformační propojení mezi svrchní křehkou a střední silně anatektickou kůrou ve východní části...