Nižší šlechta ve městech a městečkách v 17. a 18. století

Abstract

Czech historiography pays an important degree of attention to the nobility in towns, especially in connection with palaces in land metropolises. We find noblemen in various towns - big towns and market-towns. A nobleman did not just own a seat there, many nobleman allied different passages of their lives with a town surrounding. Some places turned into a home for numerous groups of higher-state members. This study examines the seven towns and market-towns in Western and Central Bohemia. It is possible to rank the most of the nobleman there as the lower nobility, from the titular and property point of view. This study addresses the important issues: seated nobleman as town-community member and residences of such a nobleman. The nobleman had to submit to certain norms and authorities. There were the municipal law documents, land law documents and privileges amongst. Will of offices, land lords and town councils varied in its extent. Members of the town councils represented only a part of municipal community. A nobleman was connected with them and other town inhabitans with different relations. Nobleman's relationship to public places varied. The character of town residences varies with country seats. Real estates were mostly subjected to certain competencies of town councils and obliged to perform different...

Šlechta ve městech je problém, kterému se česká historiografie věnuje poměrně ve velké míře, a to především ve spojitosti s paláci v zemských metropolích. Mimo ně lze však najít urozence také v dalších městech a městečkách. Ti zde nejenom vlastnili sídla, ale mnozí s městským prostředím spojili různě dlouhé úseky svých životů. Některá místa se tak stala domovem poměrně početné skupiny příslušníků vyšších stavů. Tato práce je založena na sondě do sedmi měst a městeček ve středních a západních Čechách. Většinu šlechticů s nimi spojených můžeme zařadit z hlediska titulárního i majetkového k nižší šlechtě. Ke studiu této studiu problematiky byla využita široká škála pramenů, především bylo nutné ve velké míře se opřít o zdroje z produkce úřadů, z nichž primát hrají materiály městských rad. Práce řeší dva velké tematické okruhy - jednak problém existence šlechtice usazeného ve městě jakožto člena městské komunity a dále problematiku vlastních sídel těchto urozených obyvatel měst. Jako člen městské komunity se musel šlechtic podrobit určitým normám a autoritám. Mezi normami můžeme nalézt dokumenty městského a zemského práva či privilegia. Různý rozsah měla vůle úřadů, vrchností či městských rad. Členové těchto městských rad představovali jen jednu část městské komunity. K nim a ostatním obyvatelům navazoval...