Člověk v šíleném dění světa (Pojetí člověka u raného Deleuze)

Abstract

Práce se věnuje filosofii raného Deleuze. Konkrétně ji zkoumá s ohledem na specifickou a jedinečnou individuaci člověka, a to ve vztahu k poslednímu horizontu Bytí v Deleuzově filosofii. První kapitola představuje jakési východisko, za něhož můžeme určit kritiku obrazu myšlení, již úzce spojenou s transcendentálním empirismem. Jeho vrcholem je metafyzický popis virtuálního pole Idejí, transcendentálních podmínek naší zkušenosti, jemuž se věnuje kapitola druhá. Kapitola následující ukazuje, jak Ideje podmiňují, to, že se aktualizují, a to přesně v té míře, v níž se věc rozvíjí v rámci intenzivního pole individuace. V kapitole čtvrté se vracíme zpět na začátek: zabýváme se tu fenoménem, tentokrát již dostatečně vysvětleným, a opět se musíme konfrontovat s obrazem myšlení, který takovéto vysvětlení překrývá. To je rovněž důvod, proč výklad musí pokračovat. Popis specifické individuace člověka má za cíl vysvětlit to, jakým způsobem obraz myšlení stojící na obecném smyslu vzniká. Ačkoli je právě tento obraz nedílnou součástí naší zkušenosti, přece v ní existují jakési ostrůvky diference, místa, v nichž virtualita aktuálnem prosvítá. O nich a o roli jazyka a mluvícího člověka pojednává kapitola pátá, na níž přímo navazuje závěrečné hodnocení celé Deleuzovy filosofie, pokoušející se kriticky ukázat její...

The philosophy of early Deleuze is the main subject of this dissertation. Concretely, it will be treated with regard to distinctive and singular individuation of a man: this essay tries to present his relationship to the ultimate horizon of Being in Deleuze's work. The first chapter constitutes a starting point which can be determined in criticism of the image of thought, closely related with Deleuze's transcendental empiricism. The second chapter is devoted to its culmination, to the metaphysical description of the virtual field of Ideas, of transcendental conditions of our experience. The next chapter shows how Ideas condition, that Ideas actualise themselves insofar as something develops itself within its intensive field of individuation. The fourth chapter takes us back to our starting point: it concerns a phenomenon, this time sufficiently explained, and we are again obliged to confront us with the image of thought which covers this explanation. This is the reason why our interpretation has to continue. The description of distinctive and singular individuation of a man wants to explain the way by which the image of thought, based on common sense, is established. Even though our experience is constructed on this image, there are still some "small islands" of difference, places where the virtual...