Mapování pojmu "jinakost" z mezioborové perspektivy

Abstract

Snahou této práce je prezentovat jinakost jakožto významný fenomén prostupující širokým spektrem společenskovědních disciplín a přístupů. Relevanci analyzovaného pojmu a jeho mezioborový přesah akcentuje rozmanitost poskytnutých náhledů. Pestrost pozic, z nichž je zde na jinakost nahlíženo, koresponduje též s vědeckými zásadami, jež charakterizují kulturologickou práci. Interdisciplinární přístup respektující kulturologické odborné zázemí, tak dominuje celému textu. Mezioborovou perspektivu utvářejí různě zaměřené kapitoly. První z nich je vedena směrem sociálně antropologickým. Opírá se zejména o autoritu Mary Tew Douglasové a Clauda Lévi- Strausse. Prostor je v ní však vyhrazen i pro Marca Augého či Tzvetana Todorova a jejich interpretace jinakosti. Druhá kapitola se pokouší vypořádat s tématem jinakosti skrze přístupy sociologické, feministické a postfeministické. Svébytné místo zde zastává též Georges Bataille se svým erotismem nebo Edward W. Said a jeho orientalismus. Třetí kapitola je orientována výhradně filosoficky, přičemž slovo propůjčuje zejména postmoderní filosofii a fenomenologii. Závěrečná kapitola se pak snaží prohloubit pohled na jinakost o genealogickou dimenzi. V práci nechybí ani pokus o určité teoretické zobecnění. Výsledným cílem této rigorózní práce je přinést určité...

The thesis aspires to present Otherness as an important phenomenon pervading broad spectrum of socioscientific disciplines and approaches. The diversity of provided opinions emphasize relevance and interdisciplinary overlap of the analysed term. The variety of given approaches also corresponds with scientific principles characteristic of culturological work. The interdisciplinarity respecting culturological background informs the whole text. A different character of each chapter creates the interdisciplinary perspective. The first one is written in a socially anthropological way. It is based namely on the personalities of Mary Tew Douglas and Claude Lévi-Strauss. Marc Augé or Tzvetan Todorov and their interpretation of the Otherness also take place in this chapter. The next one tries to deal with the theme of Otherness by means of sociological, feministic and postfeministic approaches. There is also reserved a special place for the erotism of Georges Bataille and the orientalism of Edward W. Said. The third chapter is oriented purely philosophically - it draws especially from the postmodern philosophy and the phenomenology. The final chapter tries to bring a genealogical dimension to intensify the analysis of the concept of Otherness. There is also an attempt at a theoretical generalization in the...