Soudnost a jednání. Studie k problému souzení u Arendtové a Gadamera

Abstract

Práce se věnuje problému praktického souzení (souzení ve vztahu k jednání) u Hannah Arendtové a Hans-Georg Gadamera. Přes odlišnost přístupů, výchozích perspektiv a motivací obou autorů se snažím ukázat možné styčné plochy. K problému se snažím přistoupit systematicky, ač u zvolených autorů, zejména u Hannah Arendtové, problém souzení systematicky zpracován není: úvahy o soudnosti u Arendtové zůstaly nedokončené. Práce je členěna do tří tematických oddílů. Zkoumám problém vztahu soudnosti a pravidel; otázku platnosti soudů zejm. v oblastech etiky a politiky a konečně problém vztahu souzení (a soudícího) k okolnímu společenství a druhým lidem. Práce se také snaží zhodnotit způsob, jakým Hannah Arendtová interpretuje Kantovu koncepci estetického souzení a zmiňuje také kritiku, která přichází ze strany Gadamera. Ve třetí části práce se dostávám k tématům, které souvisí se samotným problémem již volněji, ale které otevírají některé méně známé oblasti myšlení obou autorů. Řeč je o problému solidarity a otázce vztahu souzení a odpovědnosti: vůči druhým a vůči světu.

The dissertation focuses on the theme of practical judgment (i.e. judgment related to human action) in Hannah Arendt and Hans-Georg Gadamer. Despite substantial differences in philosophical approaches, perspectives and motivation, I show that there are important areas of overlapping. I approach the problem of judgment in a systematic way, being fully aware that especially Hannah Arendt does not treat judgment systematically; what is more, a book she meant to dedicate to the problem of judging remained unwritten. The dissertation is divided into three parts. I start with the relation between judgment and rules. The second theme is judgments' validity, especially the specific kind of validity of political and moral judgments, while the third part concentrates on how judgment is related to other people and the world. I also try to evaluate the way Arendt interprets Kant's theory of aesthetic judgment as well as Gadamer's criticism of Kant. In the third part I investigate not so well known areas of Gadamer's and Arendt's philosophy such as their notion of solidarity and the way how they grasp the relation between judgment and responsibility (or responsibility of judgment, both towards one's own self and towards the world).