Genetic and molecular factors influencing the outcome of solid organ transplantation

Abstract

Since its beginning, graft rejection remains the key problem of solid organ transplantation. This reaction of the recipient's immune system against mismatched antigens of the transplanted organ causes graft damage and consequently loss of its function. Rejection involves cellular (lymphocyte mediated) and humoral (antibody mediated) mechanisms. Among the genetic factors which may have a prognostic value in rejection risk evaluation are the Human Leukocyte Antigens (HLA) genotype, the Killer Immunoglobuline-like Receptor (KIR) gene repertoir, cytokine and other gene polymorphisms. These factors could be screened for before transplantation to find the best possible combination of genetic characteristics of the donor and recipient and to reveal patients with "risky" genotypes, who may need more intensive immunosuppression and more careful post-transplant follow-up. Molecular factors, such as HLA and non-HLA antibodies, soluble CD30 molecule (sCD30), Hepatocyte Growth Factor (HGF) and other cytokines, measured before and/or after transplantation in the recipient's blood may be helpful for rejection risk estimation and may also be used as post-transplant rejection onset markers. In our study, we focused on some of the above mentioned factors. We found that ethnicity plays a significant role in the...

Souhrn transplantovaných orgánů. Rejekce je reakci imunitního systému příjemce proti neshodným rejekce) mechanizmy. Mezi genetické faktory, které mohou mít - like receptorů (KIR), cytokinové polymorphysmy a další geny. Předtransplantační vyšetření těchto faktorů - Molekulární faktory - - v krvi příjemce můžou jednak napomoci hodnocení rizika rejekce, jednak sloužit jako mark a závěry jsou následující. Etnikum hraje velkou roli v distribuci KIR genů, genů KIR ligandů a v zastoupení jednotlivých KIR haplotypů. Toto se můsí brát do úvahy při extrapolaci údajů získaných z jiných etnických skupin a při provádění srovnávacích studií. Naše studie prokázala, že kombinovaná produkce protilátek proti HLA I. a II. třídy je nejrizikovější pro vznik humorální rejekce jak u příjemců ledvin, tak u příjemců srdce, zatímco předtransplantační produkce MICA protilátek nemá výrazný vliv na výskyt humorální nebo buněčné rejekce. Koncentrace sCD30 před a/nebo po transplantaci není dostatečně spolehlivým samostatným prediktorem AMR a/nebo CR u příjemců ledvin. Avšak u pacientů s protilátkami proti HLA antigenům, měření koncentrace sCD30 napomáhá k detekci pacientů s největším a nejnižším rizikem rejekce. Jsme také zjistili, že hodnoty růstového faktoru hepatocytů (HGF) naměřené před a po transplantaci nejsou v přímé korelaci s...