Hermeneutický rozbor básnické tvorby (1930-1945) Augustina Ujeviće
Hermeneutic analysis of the Augustin Ujević's poetry (1930/1945)
bakalářská práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/56364Identifikátory
SIS: 119863
Kolekce
- Kvalifikační práce [23977]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Mikušiak, Igor
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Jihovýchodoevropská studia
Katedra / ústav / klinika
Katedra jihoslovanských a balkanistických studií
Datum obhajoby
10. 9. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
filosofie, hermeneutika, chorvatská literatura 20. st, chorvatští básníci, biografieKlíčová slova (anglicky)
philosophy, hermeneutics, croatian literature of the 20th century, croatian poets, biographyAugustin (Tin) Ujević (1891/1955) patří k nejvýznamnějším chorvatským básníkům. Cílem této práce je představit Ujevićův život, dílo a světonázor na pozadí jeho básnické tvorby ze třicátých a první poloviny čtyřicátých let, do roku 1945, kdy mu je jugoslávským režimem zabráněno publikovat. V tomto období vydává dvě básnické sbírky, Auto na korzu (1932) a Ojađeno zvono (1933), které jsou kostrou této práce, a dvě sbírky esejů, Skalpel kaosa (1938) a Ljudi za vratima gostionice (1938), které jsou základním pramenem při studiu Ujevićova myšlení o literatuře a životě. Teoretickým a metodologickým východiskem práce je interpretace, jako výsledek hermeneutické filosofie W. Diltheye, H. G. Gadamera a P. Ricoera.
Augustin (Tin) Ujević (1891/1955) belongs to the most important Croatian poets. This thesis proposes to think of Ujević's life, work and view of world against background of his poetry from the 1930s and first half od 1940s by the year 1945, when the regime of then Yugoslavia forbade him to publish. During this period he published two anthologies of poetry, Auto na korzu (1932) and Ojađeno zvono (1933), both of which form skeleton of this work, and as well two collections of essays, Skalpel kaosa (1938) and Ljudi za vratima gostionice (1938); both of them have been keystones of study of Ujević's contemplations about literature and life. Theoretical and metodological resource of this work is interpretation in the sense of hermeneutical philosophy of W. Dilthey, H. G. Gadamer and P. Ricoer.