Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns

Abstract

Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.

The aim of the proposed Bachelor thesis named Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann is to assess the significance of German literature in selected works of the aforementioned theologians. In the case of Karl Barth's, the analysis is concerned with the reception of classical German authors (Römerbrief, 1919) and Dostoevsky (Römerbrief, 1922). A separate part is devoted to examining the relevant excerpts from his correspondence with the German writer Carl Zuckmayer towards the end of the theologian's life. In Rudolf Bultmann's cas, the attention is pointed at broader hermeneutic contexts, especially at the relations of culture and religion after the World War I, and Bultmann's reaction to Deschner's criticism of the role of religion from the end of the 1950s, Furthermore, an analysis of a selection of homilies form after the World War I is included, along with a brief characterization the specifics of this particular discourse. Although the grounds of this work are based on selections, its conclusion essays to argue that the function of literature may both subordinate to the Christian revelation, which creates its intelligible context and is able to answer its questions, and wholly autonomous as well, wherein literature articulates a theological them...