Lokální a národní identita v historických monografiích českých, moravských a haličských měst (1860 - 1900)

Abstract

The dissertation thesis deals with urban historical monographs that were published in 1860-1900 in Czech, German, and Polish language, and covered towns in Bohemia, Moravia, and Galicia. Adopting a broadly comparative perspective, the study focuses on the social dimension of the books through the lens of local and national identities. It presupposes that the urban histories essentially created local identities but at the same time makes a hypothesis that nationalization of society in the 19th century had significant impact on local urban history. The first chapter shows that the urban historiography in each of the regional-language spheres developed unevenly. One of the reasons was the different significance of towns and urban past in national thoughts. The following chapter analyses urban monographs as books. It poses questions about who wrote urban histories, with what intentions, and for what readership. It reveals that the books had essentially two roles: they served local purposes and at the same time they were integrated in the national programme The two remaining chapters deal with the analysis of historical representations. The fourth chapter compares urban histories with regard to periodization of urban past. It confirms that the national historical frame significantly influenced the ways...

Dizertační práce se zabývá historickými monografiemi měst, které byly publikovány v letech 1860-1900 v českém, německém a polském jazyce, a vztahovaly se k městům v Čechách, na Moravě a v Haliči. Ve srovnávací perspektivě se zaměřuje na sociální rozměr těchto knih, a to z hlediska lokální a národní identity. Vychází z předpokladu, že lokální městské dějepisy formovaly především lokální identitu, zároveň však vytváří hypotézu, že nacionalizace společnosti v 19. století měla zásadní vliv na lokální městské dějepisectví. První kapitola ukazuje, že městská dějepisectví v jednotlivých regionálně-jazykových prostředích se vyvíjela nerovnoměrně, přičemž jednou z příčin byl odlišný význam měst a městské minulosti v národním myšlení. Následující kapitola rozebírá městské monografie jako knihy. Ptá se, kdo psal městské dějepisy, s jakými záměry a pro jaké čtenářstvo. Ukazuje, že knihy zastávaly dvojí úlohu: sloužily místním účelům a zároveň byly začleněny do národního programu. Zbylé dvě kapitoly se zabývají rozborem historických reprezentací. Čtvrtá kapitola srovnává dějepisy z hlediska periodizace městské minulosti. Potvrzuje, že národní historický rámec se výrazně prosadil do psaní o městských dějinách. Kapitola pátá zkoumá historické texty z perspektivy tématu rozkvětu a úpadku. Zabývá se otázkou, jakou...