Výrazy vulgus, populus, turba v Senekových Epistulae morales

Abstract

Prostřednictvím Epistulae morales Seneka v roli filosofa-učitele vede svého žáka k mravnímu sebezdokonalení. V ponaučeních, která k tomuto cíli směřují, se ukazuje, že filosof musí během své cesty za ctností zaujímat postoj k ostatním lidem, jejichž životní hodnoty jsou zcela odlišné. Skupiny těchto lidí Seneka označuje slovy vulgus (v Epistulae použito 21krát), populus (použito 56krát) a turba (použito 44krát). Záporným rysem vyskytujícím se u všech tří skupin nejčastěji je podléhání omylu. Nejvyšší míra záporných konotací se vyskytuje u vulgus, zatímco populus a turba jsou hodnoceny o něco méně záporně. Procentuální zastoupení míry záporných konotací a její grafické znázornění ukazuje, že u turba je tato míra nejnižší.

In his Epistulae morales, Seneca as philosopher and teacher guides his pupil towards moral self-improvement. In his teachings, which lead towards this goal, it can be seen that in the process the philosopher must take a position regarding other people whose values are completely different. Seneca terms these groups of people vulgus (occurs 21 times in the Epistulae), populus (occurs 56 times) and turba (occurs 44 times). The negative characteristic most frequently ascribed to all three groups is being subject to error. The highest degree of negative connotation is found in the case of vulgus, whereas populus and turba are judged somewhat less negatively. The measure of negative connotation calculated in percentages and shown in diagrams shows that this degree is lowest in the case of turba.