Vzestup domu Chotků. Životní styl úřednické šlechty v 18. století

Abstract

The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English

Doba osvícenských reforem bývá často vnímána jako zlomový okamžik v dějinách českorakouské šlechty. Předpokládá se, že kritické myšlení evropského osvícenství zpochybnilo dosavadní identitu šlechty, 1 krize šlechtických velkostatků podlomila její hospodářskou sílu a zkáza stavovského zřízení ji zbavila politické moci. Částečně jsou tyto domněnky oprávněné, avšak velmi zjednodušují. Šlechtické velkostatky se dostávaly do finančních problémů i v dřívějších dobách, politická moc šlechty nezávisela jenom na stavovském zřízení a pro osvícenskou morální filosofii nepředstavovala kritika šlechty žádný centrální problém. Většina myslitelů se spíše snažila pobídnout šlechtu k morálnímu životu a službě státu, aby tím potvrdila svůj nárok na vedoucí místo ve společnosti.2 Kritika přehnaného důrazu na formální urozenost nebyla novinkou. Skutečné šlechtictví spočívalo v mravném životě, ve ctnostech. Tento názor nalezneme již u renesančních myslitelů a diskurz o skutečném šlechtictví provázela tato myšlenka již od počátku. 3 Na názory osvícenství se můžeme dívat jako na vyvrcholení dlouhodobé snahy precizně vystihnout podstatu šlechtické identity.4 Přesto je oprávněný názor, že v 18. století se "cosi mění". Tyto změny však musíme poznat poněkud diferencovaněji a neupadat do zjednodušujících evolucionistických schémat....