Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta

Abstract

Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....

Dissertation "A thought journey of a philosopher-disident Bohumír Janát" deals with the life and work of a Christian philosopher and spokesman of Charter 77. The work is not divided into two parts, but each chapter includes both his personal and professional life as well as analysis of Janáts texts. The work begins with Janáts childhood and his studies at the Faculty of Arts at Charles University in Prague and continues with the period from graduation until the year 1989 when his texts already contain motifs he was developing for the rest of his life. Year 1988 was particularly important as at this time he was the spokesman for Charter 77. The third section is the period from 1989 to Janáts death in November 1998 when he produced most of his work. The work is especially pointing out that Bohumir Janát was always a critic of present, he ran against the spirit of the time - during and even after a totalitarian regime end in November 1989. He saw the coup as a revelation of God's power, not as a revolution. He hoped for a change in the mindset of the nation, for a turnover to the sphere of ethics and spiritual deepening. Post- revolutionary development, however, was a deep disappointment for him. His inspiring thinkers were S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk and F. Nietzsche, whose philosophy...