Partnerská nevěra - postoje a reálné chování

Abstract

Cíl: Práce mapuje problematiku nevěry v současné české populaci, jejíž život poznamenaly výrazné společenské změny v posledních dvaceti letech. Sleduje například postoje k různým formám sexuálního chování napříč pohlavím a věkem, odlišnosti v postojích k nevěře vlastní a partnera, prevalenci nevěry dle pohlaví a náboženského přesvědčení, výskyt nevěry v partnerském vztahu z hlediska jeho vývoje v čase, vliv nevěry na partnerský vztah atd. Metody: Výzkum má charakter především kvantitativní. Metodou dotazníkového šetření sebraná data od celkem 215 respondentů (125 žen a 100 mužů) byla zpracována za pomoci deskriptivní a induktivní statistiky. Výsledky: Byly zaznamenány rozdíly v postojích k nevěře vlastní a partnera; starší respondenti jsou tolerantnější k nevěře, s výjimkou typů chování, jež byly do roku 1989 tabuizovány, potlačovány či rovnou kriminalizovány; subjektivní hranice nevěry respondentů jsou jednoznačně překročeny v momentě vzájemného tělesného kontaktu obou zúčastněných; prevalence nevěry u mužů byla zaznamenána především u příjmu služeb sexuálního průmyslu; první výskyt nevěry byl překvapivě nejčastěji uváděn hned během prvního roku partnerského vztahu; většinou byl zaznamenán nižší výskyt nevěry u věřících respondentů; pouze menší část respondentů uvedla pozitivní či negativní dopad...

Cíl: Práce mapuje problematiku nevěry v současné české populaci, jejíž život poznamenaly výrazné společenské změny v posledních dvaceti letech. Sleduje například postoje k různým formám sexuálního chování napříč pohlavím a věkem, odlišnosti v postojích k nevěře vlastní a partnera, prevalenci nevěry dle pohlaví a náboženského přesvědčení, výskyt nevěry v partnerském vztahu z hlediska jeho vývoje v čase, vliv nevěry na partnerský vztah atd. Metody: Výzkum má charakter především kvantitativní. Metodou dotazníkového šetření sebraná data od celkem 215 respondentů (125 žen a 100 mužů) byla zpracována za pomoci deskriptivní a induktivní statistiky. Výsledky: Byly zaznamenány rozdíly v postojích k nevěře vlastní a partnera; starší respondenti jsou tolerantnější k nevěře, s výjimkou typů chování, jež byly do roku 1989 tabuizovány, potlačovány či rovnou kriminalizovány; subjektivní hranice nevěry respondentů jsou jednoznačně překročeny v momentě vzájemného tělesného kontaktu obou zúčastněných; prevalence nevěry u mužů byla zaznamenána především u příjmu služeb sexuálního průmyslu; první výskyt nevěry byl překvapivě nejčastěji uváděn hned během prvního roku partnerského vztahu; většinou byl zaznamenán nižší výskyt nevěry u věřících respondentů; pouze menší část respondentů uvedla pozitivní či negativní dopad...