Přístavy ve starém Egyptě

Abstract

Práce se zabývá přiblížením problematiky přístavních zařízení ve starověkém Egyptě a to jak v údolí Nilu, tak i v přímořské oblasti. Cílem je shromáždit a interpretovat dochovaný písemný, ikonografický a archeologický materiál od Raně dynastické po Pozdní dobu. To znamená, že zpracovány jsou pouze informace egyptské provenience a to v chronologickém sledu. Jednotlivé skupiny pramenů jsou řazeny dle jednotného schématu (písemné-ikonografické-archeologické) dle tradičního členění dějin starověkého Egypta. Poznatky takto získané potom slouží k vytvoření uceleného přehledu vývoje, funkce, významu a organizace přístavišť ve starověkém Egyptě. Jako metoda výzkumu je použit především logický úsudek, zohledňující dosavadní výsledky vědeckého bádání dané problematiky. Hlavním problémem studia staoegyptských přístavišť je především značná torzovitost pramenů, která v podstatě znemožňuje vytvořit kontinuální výklad daného tématu a která spíše řadu otázek klade než zodpovídá. Nejlépe dochovanou skupinou pramenů jsou písemné, poté následují archeologické informace a nejméně jsou přístaviště zastoupena v oblasti ikonografické. Ačkoliv je drtivá většina těchto pramenů z hlediska interpretace poměrně jednoznačná, vyskytují se samozřejmě i případy, jejichž výklad je při nejmenším spekulativní. Zásadní otázkou,...

The work deals with landing facilities in ancient Egypt, both in the Nile Valley and in coastal areas. The aim has been to collect and interpret written, iconographic and archaeological evidence from the Early Dynastic to the Late Periods. The material is presented chronologically and individual groups of sources are arranged by type (written, archaeological and iconographic). The knowledge thus obtained has then been used to form a comprehensive overview of the development, function, importance and organization of harbour/port facilities in ancient Egypt. The main problem of the study of landing facilities in ancient Egypt lies in the extreme fragmentation of sources which makes it impossible to provide a continuous picture of the development of the subject and which raises as many questions as answers. The best preserved group of sources is written evidence, followed by information obtained by archaeology. The least informative is iconographic evidence. Although the majority of these sources are relatively straightforward to interpret, there are cases where interpretation is speculative. A fundamental question has arisen during this study. It is the relationship of the ancient Egyptians themselves to the facilities which undoubtedly played a significant role in the life of the inhabitants of the...