Historik Karel Kazbunda a jeho rodné město Jičín

Abstract

The name of Karel Kazbunda (1888 Jicin - 1982 Jicin), the Czech historian and archivist, is known only by a few professionals today. A graduate in history and geography at the Faculty of Philosophy in Prague, he collaborated in the Czechoslovak-Austrian separation of archives after World War One, when he also undertook an in-depth study into the Viennese archives and copied thousands of pages of archive documents. Because of this, he became one of the greatest experts in Austrian and Czech history in the latter half of the 19th century, and focused on the journalist Karel Havlicek Borovsky. While employed in the Archive of the Ministry of Foreign Affairs in Prague, he gave lectures as a private tutor at Charles' University. He published several professional studies. His most important books are The Czech Movement of 1848 (České hnutí 1848), and three volumes of the Chair in History at Prague University (Stolice dějin na pražské univerzitě). However, most of his work remained in manuscript form. Only some of them were published after his death. This Master's thesis emphasises Kazbunda's close affinity with his native town, describes the environment in which he grew up - the Grammar school and the Academic Readers' Union student association (Akademická čtenářská jednota) and provides hitherto...

Jméno českého historika a archiváře Karla Kazbundy (1888 Jičín-1982 tamtéž) je v dnešní době známo již jen úzkému okruhu odborníků. Absolvent dějepisu a zeměpisu na filosofické fakultě v Praze se po první světové válce podílel na československo-rakouské archivní rozluce. V té době také intenzivně zkoumal materiály vídeňských archivů a opsal tisíce stran dokumentů. Díky tomuto studiu se stal jedním z největších odborníků rakouských a českých dějin druhé poloviny 19. století (zabýval se především osobností Karla Havlíčka Borovského). Byl zaměstnán v Archivu Ministerstva zahraničních věcí v Praze a přednášel jako soukromý docent na Karlově univerzitě. Publikoval několik odborných studií, knižně vyšlo například České hnutí roku 1848 a tři svazky Stolice dějin na pražské univerzitě. Většina děl zůstala v rukopise. Některé práce se dočkaly vydání po autorově smrti. Tato práce se zaměřuje na Kazbundův silný vztah k rodnému městu, popisuje prostředí, které jej v mládí utvářelo (gymnázium a studentský spolek Akademická čtenářská jednota) a přibližuje historikův málo známý soukromý život. Kazbunda rodné město miloval, ale velkého vděku se od spoluobčanů nikdy nedočkal. Celý život musel hájit odkaz svého otce, středoškolského učitele a inspektora, který byl neprávem považován za německy smýšlejícího. Po smrti...