Populační biologie rostlin napadených systémovými parazity

Abstract

Three separate studies of the effect of plant pathogen on population biology of its host are presented in the thesis. Two are using field data about a widespread system of plant Falcaria vulgaris and its systemic rust fungus Puccinia sii-falcariae. The first study shows, that the disease prevalences in 40 populations of the plant were correlated with the moisture, the soil reaction and the cover of the herb layer at the localities. This was probably a result of the interaction of the life history of the plant and different effect the disease has at various localities. Similar pattern was found in the second study that aimed to determine long-term effect of the disease at the population level at four chosen localities over 4-5 years. Population growth rates were only rarely predicted to be higher for the healthy part of the population when compared with the whole population. Other analyses have however found big differences among years and localities. The locality type (slope vs. field populations) was important factor influencing population stage composition and importance of life cycle transitions for the growth of the population. Finally, the last study explores the possibility that systemic infection in clonal plants might be able to select against clonality. The result of the modelling showed that more...

Tato disertační práce prezentuje tři práce o vlivu systemických chorob na populační biologii rostlin. První dvě se zabývají analýzou terénních dat o široce rozšířeného systému srpku obecného (Falcaria vulgaris) a jeho systemické rzi Puccinia sii-falcariae. První studie se zabývá vlivem prostředí na prevalenci choroby na krajinné úrovni. Pomocí dat ze 40ti populací ve třech regionech bylo zjištěno, že prevalence choroby koreluje s vyšší vlhkostí a půdní reakcí (měřeno pomocí Ellenbergových indikačních hodnot) a dále vzrůstá se zvyšující se pokryvností bylin. Tento výsledek je pravděpodobně způsoben vyšším přežíváním infikovaných rostlin na stepních lokalitách, kde je půda tvořena vlhkými vápnitými jíly a slíny. Druhá práce zkoumá do hloubky životní cyklus Falcaria vulgaris za pomoci dat ze čtyř lokalit sbíraných po 4-5 let. Použité maticové modely sloužily ke srovnání základních populačních charakteristik nakažených populací s teoretickými populacemi, které by rostly na stejném místě a byly složeny pouze ze zdravých rostlin. Další analýzy však ukázaly, že existují významné rozdíly mezi lety a populacemi. Typ populace (na slínovcových svazích vs. mezi poli) se ukázal být zásadním faktorem určujícím jak velikostní složení populace, tak důležitost různých životních fází pro přežívání populace. Konečně třetí...