The exotic other and negotiation of Tibetian self: a study of modern Tibetian fiction of the 1980s
Exotický druhý a formování tibetského Já: studie k moderní tibetské narativní próze 80. let 20.století
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/47226Identifikátory
SIS: 104252
Kolekce
- Kvalifikační práce [23749]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kolmaš, Josef
Maconi, Lara
Slobodník, Martin
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky
Katedra / ústav / klinika
Katedra sinologie
Datum obhajoby
24. 11. 2011
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Angličtina
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
moderní tibetská literatura, tibetskojazyčná literatura, tibetská čínskojazyčná literatura, zobrazení Tibetu, tibetská identita, současný TibetKlíčová slova (anglicky)
modern Tibetan literature, Tibetophone literature, Tibetan Sinophone literature, representation of Tibet, Tibetan identity, contemporary Tibet(ČESKY) Předkládaná dizertace se zabývá dosud nepříliš probádanou problematikou moderní tibetské literatury, jež je pro potřeby této práce definovaná na základě etnické příslušnosti autora, nikoli na základě jazyka literární tvorby. Vzhledem ke specifickým socio-historickým a kulturním podmínkám nedošlo v Tibetu ke vzniku moderní literatury v západním smyslu dříve než ve druhé polovině 20. století. Vznik moderní tibetské literatury byl, podobně jako v případě geneze jiných asijských moderních literatur, iniciován střetem a pronikáním jiné kultury ("západní", "racionální", či "vědecký" pohled na svět však v tomto případě zprostředkovala komunistická Čína). Katalyzátorem tohoto procesu se na počátku 80. let stala potřeba (čínských i tibetských elit) ustavit moderní tibetskou literaturu jako autentický hlas Tibeťanů potvrzující jejich vůli k modernizaci skrze přináležitost Tibetu k ČLR. Zároveň však moderní tibetská literatura začala vznikat v době relativního uvolnění po konci kulturní revoluce, jež mělo v Tibetu povahu specifického "národním obrození", které spočívalo především v obnově náboženského života a s ním spojeného zájmu o kulturní dědictví. Dobová literatura tak sloužila dvěma zdánlivě protikladným zájmům. V tibetské společnosti hrála především roli osvětovou a didaktickou. V tomto duchu...
(ENGLISH) Proposed dissertation examines a so-far less discussed topic of modern Tibetan literature, which is for the purpose of this study defined ethnically, not as based on language of literary creation. Because of specific socio-historical and cultural conditions, modern literature in the Western sense has not emerged in Tibet until the second half of the 20th century. The emergence of modern Tibetan literature was, as in case of genesis of other Asian modern-style literatures, initiated by an encounter with another culture (i.e. 'Western', 'rational', 'scientific' worldview, which was in case of Tibet introduced through the communist China). In the beginning of the 1980s, this process was de facto enforced by the need (of Chinese as well as Tibetan elites) to establish this literature as an authentic Tibetan voice, affirming their will to modernization through Tibet's belonging to the PRC. At the same time, modern Tibetan literature emerged in a period of certain liberalization after the Cultural Revolution, which in Tibet manifested as a kind of 'national revival', oriented specifically on restoration of religion and related cultural heritage. During that period this literature thus served two seemingly contradictory interests. In Tibetan society it played mainly enlightening and didactic...