Vývoj pleistocénního zalednění české části Šumavy (Případová studie z okolí Černého a Čertova jezera)

Abstract

This Ph.D. thesis presents new facts about a paleoenvironmental development of the northern part of the Bohemian Forest (area of Černé Lake and Čertovo Lake) in the Late Pleistocene and Early Holocene. The main goals of the research are: characterize the glacier landforms in the Bohemian Forest and define the variance of these landforms; determine factors influencing formation and development of the glaciation in the study area; describe environmental settings and its changes during deglaciation and in Early Holocene by using environmental proxies. This research proceeds from original data obtained by geomorphological mapping, morphometric analysis and proxy data analyses originated from a sediment sequence in a peat bog in the Černé Lake vicinity. The common attributes of the Bohemian Forest cirques and cirque variability was determined using morphometric and morphologic characteristics of the cirques on the Bavarian and Czech side of the mountain range. These characteristics were compared with other cirques of the Bohemian Massif and other chosen mountain ranges of the world. The cirque overdeepening was defined on the basis of headwall shapes and it emerged that overdeepening of the cirques in the Bavarian Forest and in the High Sudetes reflects a different extent of the Pleistocene glaciation....

Předkládaná studie prezentuje nová fakta o paleoenvironmentálním vývoji severní části Šumavy (okolí karů Černého a Čertova jezera) v období pleistocénního zalednění a v raném holocénu. Hlavními cíli práce je charakterizovat tvary vzniklé působením zalednění na reliéf Šumavy a zjistit, jaké jsou mezi nimi rozdíly; určit, jaké podmínky hrály roli při vzniku zalednění na Šumavě a jakým způsobem ovlivnily výsledné zalednění; na základě proxy dat popsat, jak vypadalo přírodní prostředí v okolí Černého jezera v období deglaciace a v raném holcénu. Práce vychází z vlastních originálních dat získaných geomorfologickým mapováním, morfometrickými analýzami a analýzami proxy dat z vrtu v bočních morénách Černého jezera. Pomocí morfometrických a morfologických charakteristik karů české i bavorské strany Šumavy a jejich porovnáním s ostatními kary Českého masivu, popř. i jiných oblastí světa, byly definovány společné znaky šumavských karů a určena jejich variabilita. Na základě vyhodnocení tvarů karových stěn bylo určeno přehloubení karů, přičemž se ukázalo, že se ve stupni přehloubení karů na Šumavě a ve Vysokých Sudetech odráží odlišná intenzita pleistocénního zalednění obou pohoří. Vznik a charakter zalednění na Šumavě byl ovlivněn kombinací řady faktorů, z nichž však žádný výrazně nedominoval. Na základě...