Show simple item record

Contemporary Islamic intellectual trends in the Arabic Maghrib
dc.contributor.advisorKropáček, Luboš
dc.creatorGrishen, Hasan Omar
dc.date.accessioned2017-03-27T12:47:00Z
dc.date.available2017-03-27T12:47:00Z
dc.date.issued2006
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/4696
dc.description.abstractPoslední etapa vývoje dějin se vyznačovala "humanizací", která dějinám dala skutečný význam, jakožto produkt činnosti lidových mas a jakožto věda s vlastními zákony, jejichž prostřednictvím jsou události dějin vysvětlovány a analyzovány. Nejvýznamnějším průkopníkem etapy "humanizace" dějin byl Ibn Chaldún, který v dějinách spatřoval "umění" a představil je jako vědu s novým pohledem, jenž se nespokojil se studiem vnějších jevů dějin (záhir), jakožto pouhý nástin událostí a zpráv, ale jeho zájem se soustředil na jejich "vnitřní smysl- bátin", jímž je "pohled, prověření a vysvětlení příčin tvorů a jejich přesných principů a znalost podmínek událostí a jejich hlubších příčin"(al-Muqaddima, str.4 ). Jeho metoda tedy spočívá ve spojení syntézy a analýzy, aby tak dosáhl upřesnění mezi podrobným studiem a vyvozováním závěrů v sociologickém výzkumu. Tato metoda obsahuje odmítnutí jednostranného pohledu, který by při vědeckém výzkumu obecně a při studiu vnějších historických jevů zvláště uplatňoval jeden z těchto dvou způsobů. To znamená, že kterákoli z těchto dvou metod má poměrnou hodnotu, kterou je možné prokázat pouze v organickém spojení s druhou metodou, což rovněž znamená, logická syntéza s analýzou a podrobné studium s dedukcí se vzájemně doplňují. Tento pohled vede k překonání prostého výčtu historický...cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleSoudobé islámské myšlenkové proudy v Maghribucs_CZ
dc.typerigorózní prácecs_CZ
dcterms.created2006
dcterms.dateAccepted2006-05-24
dc.description.departmentÚstav Blízkého východu a Afrikycs_CZ
dc.description.departmentInstitute of Near Eastern and African Studiesen_US
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId26681
dc.title.translatedContemporary Islamic intellectual trends in the Arabic Maghriben_US
dc.contributor.refereeGombár, Eduard
dc.identifier.aleph001108048
thesis.degree.namePhDr.
thesis.degree.levelrigorózní řízenícs_CZ
thesis.degree.disciplineIslamic History and Cultureen_US
thesis.degree.disciplineDějiny a kultura islámských zemícs_CZ
thesis.degree.programHistoryen_US
thesis.degree.programHistorické vědycs_CZ
uk.thesis.typerigorózní prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Ústav Blízkého východu a Afrikycs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Institute of Near Eastern and African Studiesen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csDějiny a kultura islámských zemícs_CZ
uk.degree-discipline.enIslamic History and Cultureen_US
uk.degree-program.csHistorické vědycs_CZ
uk.degree-program.enHistoryen_US
thesis.grade.csProspělcs_CZ
thesis.grade.enPassen_US
uk.abstract.csPoslední etapa vývoje dějin se vyznačovala "humanizací", která dějinám dala skutečný význam, jakožto produkt činnosti lidových mas a jakožto věda s vlastními zákony, jejichž prostřednictvím jsou události dějin vysvětlovány a analyzovány. Nejvýznamnějším průkopníkem etapy "humanizace" dějin byl Ibn Chaldún, který v dějinách spatřoval "umění" a představil je jako vědu s novým pohledem, jenž se nespokojil se studiem vnějších jevů dějin (záhir), jakožto pouhý nástin událostí a zpráv, ale jeho zájem se soustředil na jejich "vnitřní smysl- bátin", jímž je "pohled, prověření a vysvětlení příčin tvorů a jejich přesných principů a znalost podmínek událostí a jejich hlubších příčin"(al-Muqaddima, str.4 ). Jeho metoda tedy spočívá ve spojení syntézy a analýzy, aby tak dosáhl upřesnění mezi podrobným studiem a vyvozováním závěrů v sociologickém výzkumu. Tato metoda obsahuje odmítnutí jednostranného pohledu, který by při vědeckém výzkumu obecně a při studiu vnějších historických jevů zvláště uplatňoval jeden z těchto dvou způsobů. To znamená, že kterákoli z těchto dvou metod má poměrnou hodnotu, kterou je možné prokázat pouze v organickém spojení s druhou metodou, což rovněž znamená, logická syntéza s analýzou a podrobné studium s dedukcí se vzájemně doplňují. Tento pohled vede k překonání prostého výčtu historický...cs_CZ
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav Blízkého východu a Afrikycs_CZ
dc.identifier.lisID990011080480106986


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV