Komparace právní úpravy ochrany lesa v Čechách a ve Francii, včetně relevantních souvislostí

Abstract

The rigorous thesis proceeds from the mutual confrontation of the Czech and French legal institutes, aiming to the protection and treatment with one of the most important environmental life zones - the forest. In view of the historical roots, proceeding in both cases from the continental legal system influenced by Roman law as well as by the European Community law, the thesis reveals a large scale of significant similarities and notifies the most important divergences by comparative method, searching the resembling French legal regulations to the Czech body of laws. The hereby presented work further documents the most considerable variances from a formal point of view, for example the existence of a vast Forest Code in case of the French regulation or an increased constitutional protection assured by the Environmental Charter. From the material point of view, the French forest legislation completely lacks any key term definitions and also the target group of the regulation differs - there is about 74% of the private forest owners in France, whereas within the Czech Republic, this number is practically inversive.

Rigorózní práce vychází ze vzájemného porovnávání institutů českého a francouzského práva, majících za cíl ochranu a nakládání s jedním z nejdůležitějších ekosystémů životního prostředí - lesem. Vzhledem k historickým kořenům, vycházejícím v obou případech z kontinentálního právního systému ovlivněného římským právem a později i právem Evropských společenství, lze za použití komparační metody, vycházející v tomto případě především z hledání obdobných francouzských regulací k českým souborům právních norem, nalézt celou řadu podobností a zároveň upozornit na nejvýznamnější rozdíly obou systémů. Předkládaná práce dokumentuje nejvýznamnější odlišnosti z hlediska formálního, kterými je například existence rozsáhlého kodexu lesního práva v případě francouzské úpravy a dále zvýšená ochrana na nejvyšší, ústavní úrovni přímo Chartou životního prostředí. Z hlediska materiálního chybí pak v úpravě francouzské jakákoliv definice klíčových pojmů a rozdílné je i primární určení cílové skupiny, na kterou je úprava aplikována. Na rozdíl od francouzských 74% soukromých vlastníků je tento poměr totiž v České republice inverzní.