Inteligibilní čin v Schellingově spisu o svobodě a ve Věcích světa jako cesta morálního uskutečnění

Abstract

In my thesis I deal with Schelling's theory of the intelligible act in the treatise Of Human Freedom and its continuation in the Ages of the World. In my view Schelling endeavours to outline a way of human moral realization by means of this theory. In the first chapter of my thesis I explore the principles of God's revelation (the dark ground and the will of love) including the phases of God's revelation. In the second chapter I focus on Kant's theory of the intelligible act in the work Religion within the limits of reason alone. Against the background of these chapters I try to clarify Schelling's theory of the intelligible act in Of Human Freedom in the third (salient) chapter. The intelligible act occurred before time simultaneously with God's creative act, but is separable from it. Through this act I am, as it were, at the beginning of all existence within God's undifferentiated will and choose my own (good or bad) essence before my being in time. According to many authors (Peetz, Hermanni etc.) Schelling's theory is beset by a problem relating to any potential change of my essence in time. If I have decided for evil or for good, my individual actions in time have with necessity the same quality. According to them Schelling's theory implies that it is not possible that there should be any change...

Ve své disertaci se zabývám Schellingovou teorií inteligibilního činu ve spisu o svobodě a jeho pokračováním ve Věcích světa. Podle mne se Schelling snaží touto teorií nastínit způsob morální realizace člověka. V první kapitole objasňuji principy sebezjevení Boha (temný základ a vůle lásky) včetně fází Božího zjevení. Ve druhé kapitole se zaměřuji na Kantovu teorii inteligibilního činu v díle Náboženství v mezích pouhého rozumu. Na pozadí těchto kapitol se pokouším ve třetí (hlavní) kapitole objasnit Schellingovu teorii inteligibilního činu ve spisu o svobodě. Tento čin se odehrál před veškerým časem současně s Božím činem stvoření, ale je od něj odlišný. Skrze tento čin se člověk nachází jakoby na počátku vší existence v nerozlišené Boží vůli a volí si svou vlastní (dobrou či zlou) bytnost před veškerým bytím v čase. Podle mnoha autorů (Peetz, Hermanni atd.) Schellingovu teorii sužuje problém možné změny této bytnosti v čase. Pokud se člověk rozhodl pro dobrou nebo zlou bytnost, jeho jednotlivá jednání v čase mají nutně tutéž kvalitu. Podle nich Schellingova teorie zahrnuje důsledek, že není možná jakákoli změna mé bytnosti v čase. Ve své interpretaci se naproti tomu snažím ukázat (podobně Buchheim), že inteligibilní čin není ostrým a neměnným rozhodnutím k dobru nebo zlu. Naopak vždy je v tomto...