Charakter proudění a střední doba zdržení vody v nesaturované zóně nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras)

Abstract

Flow and mean residence time in epikarst and unsaturated zone was studied above the Ochoz cave in the Moravian Karst. I studied various flow components with different residence time in unsaturated zone and the influence of soil and epikarst on seepage composition and residence time by means of several methods (longterm monitoring of conductivity, flowrate of seepage and soil water, use of environmental tracers - 18 O, 3 H, CFC and SF6, flow into the soil and detailed sampling during intesive rain events). Seepage sites Kašna in the Rudické propadání cave system and Mapa Republiky in Býčí skála were reference localities in unsaturated zone. For comparison I modeled residence time in saturated zone: at Kaprálka outlet close to the Ochoz cave, at Stará řeka (Rudické propadání) and Konstantní přítok (Amatérská cave). Mean residence time in unsaturated zone above the Ochoz cave reaches 7 - 20 years, while it is only few months in the soil (1 - 8 months, depending on the depth). At Kašna seepage site, the reasidence time is similar to the Ochoz cave - about 18 - 20 years, at Mapa republiky seepage site, it reaches 150s year due to unusual geological settings. Mean residence time in order of 10 - 20 years corresponds to storativity values (0.6 % in average) calculated from parallel water level recession...

Na příkladu Ochozské jeskyně v jižní části Moravského krasu jsem studovala proudění a dobu zdržení vody v epikrasu a nesaturované zóně. Pomocí kombinace metod (dlouhodobý monitoring konduktivity a průtoku skapových a infiltrovaných srážkových vod, užití environmentálních stopovačů - 18 O, 3 H, CFC and SF6, sledování přítoků do půdy, detailní vzorkování při výjimečných srážkových událostech) jsem studovala různé složky proudění s odlišnými dobami zdržení, jež se v nesaturované zóně uplatňují, vliv půdy a epikrasu na složení a dobu zdržení skapových vod. Z dalších lokalit v nesaturované zóně Moravského krasu jsem studovala středni dobu zdržení u skapů Kašna v Rudickém propadání a Mapa Republiky v jeskyni Býčí skála. Pro srovnání jsem modelovala dobu zdržení i v saturované zóně, a to u pramene Kaprálka nedaleko Ochozské jeskyně, na Staré řece v Rudickém propadání a Konstantním přítoku v Amatérské jeskyni. Střední doba zdržení vody v nesaturované zóně nad Ochozskou jeskyní dosahuje 7 - 20 let, zatímco v půdě se pohybuje v řádu měsíců (1 - 8 měsíců, v závislosti na hloubce). U Kašny a je střední doba zdržení srovnatelná s Ochozskou jeskyní (18 - 20 let), u Mapy republiky, kde jsou výjimečné podmínky činí až 150 let. Doby zdržení v řádu 10-20 let jsou v souladu s hodnotami storativity (průměrně 0,6 %),...