Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.

Abstract

Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...

The aims of this study are to: 1) review and evaluate the data available in scientific literature about reintroduction and supplementation programmes in birds and primates. The success of founder population reintroduction into the nature was assessed by its population size, survival rate and other life history traits. The breeding in captivity vs. using wild-caught animals for reintroduction and breeding conditions (longevity of captivity) would be checked. Breeding in enclosure versus semi-captive conditions was also checked. 2) mainly, assess behavioural and morphological changes of populations in relation with captive breeding in relation to success of reintroduction. 3) Map the geographic distribution of reintroduction programmes of particular higher taxa and evaluate the IUCN species status of animals used for conservation programmes.