Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině

Abstract

Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...

This thesis focusses on the issue of feminine gender agentive nouns formation and use in contemporary Polish, with respect to analogical phenomena in Czech. The theoretical part of the thesis sketches the form and the manner of derivation of the feminine counterparts of agentive nouns, subsequently analysing their socio- political implications (the opposition between masculine and feminine gender, various views concerning the asymmetry in their usage). In contemporary Polish, two antagonistic trends can be delineated, one tabooing and blocking the derived forms, the other, on the contrary, upholding and promoting them. In general, feminine forms are widely used for designations of jobs with lower social prestige; conversely, with respect to professions and honorifics viewed as prestigious, feminization is sparse, and, outside the feminist coterie, viewed as unnatural, inappropriate, even belittling. There are also quite a few nouns that undergo derivation only selectively. This state of affairs is evaluated as substantially different from that in Czech, a language in which feminization is common and normally unmarked. The practical part contains a research carried out on a corpus of texts from the Polish daily newspaper Gazeta Wyborcza from 2006; 18 problematic feminine gender agentive nouns were...