Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století

Abstract

Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře

Economy of three generations of aristocrats from Pernstejn during the 16th century In my work I focus on the management of aristocrats from Pernstejn during the 16th century. On an example of three generations I am trying to show traditional forms of noble business, as well as new attempts for financial gain. I built my work on the data from sixteen urbary of Pernstejn manors reflecting the view of major aristocratic family on their own proactive approach to economic events in estates. Throughout the study I cover the history of aristocrats from Pernstejn from the beginnings to the end of the 16th century. Further I focus on the traditional forms of feudal profits also via more modern ways that started to be used during late medieval and early modern period. After that I describe the urbary and development of their studies. Furthermore, using an extant urbary I describe the economic situation in eight Pernstejn estates. In the final apendix I record all locations that are monitored in the urbary. Overall, I summarize the estates as outdated and not very profitable. According to me the self-interest of Pernstejn family in this area is minimal. Both facts led to financial bankruptcy of the family that during a certain period belonged to a political and property elite of the early modern Czech aristocracy. Key...