Změnitelnost lidské přirozenosti ve světle hodnoty
Changability of human nature in light of a value
bakalářská práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/42105Identifikátory
SIS: 81195
Kolekce
- Kvalifikační práce [22179]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Holba, Jiří
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
11. 9. 2012
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Kant, Buddha, etika, přirozenostKlíčová slova (anglicky)
Kant, Buddha, ethics, natureTato práce představuje na kontrastu Kantovy morální filosofie s buddhistickým myšlením otázku, je-li naše přirozenost změnitelná a v etickém smyslu hodná změny. Kantova koncepce spojuje moralitu s nátlakem na touhy (především je řeč o náklonnostech - navyklých smyslových žádostech), protože chápe smyslovost, do které je řadí, jako danost. Rozpolcení člověka na rozum (stojící mimo kauzalitu) a smyslovost je příčinou, proč Kantovy pokusy zahrnout do svého systému morální pokrok směrem k "radostnému plnění povinnosti" končí nezdarem, nemá-li tento systém projít radikální rekonstrukcí. Zkušenost touhy však ukazuje její ne-mechanické založení, založení v rozumění předmětu jako hodnotnému pro nás. Buddhistická nauka o ne-já (podobně jako Heideggerova myšlenka, že si zprvu rozumíme mylně jako vyskytujícímu se jsoucnu) toto rozumění problematizuje. Sebe- vymezení zakládající touhu znamená rozumět si jako předmětu, s nímž se může něco stát a jenž může mít nějaké atributy. Zkušenost svobody ale ukazuje, že naše moc jednat není takovouto možností. Jsme-li sto rozpoznat sebe-vymezení (sobectví) jako omyl, znamená to změnitelnost naší povahy. A jelikož nás takové nazírání zbavuje tíhy života vůbec (dukkha), je odpovědí na základní etickou otázku, "jak žít".
This work presents the question whether our nature is changeable and deserves changing in the ethical sense, on the contrast of Kant's moral philosophy with Buddhist thinking. Kant's approach associates morality with pressure on desires (mainly speaking of inclinations - habitual sensuous desires) because it understands sensuality - where it places them - as given. Splitting a human being into reason (standing aside from causality) and sensuality is the cause why Kant's efforts to incorporate moral progress (towards "joyful fulfilling of one's duty") into his system fail, unless it is to undergo a radical reconstruction. However, the experience of craving shows its non-mechanical basis, the basis in understanding its object as of a value for us. The Buddhist account of non-self (similarly to Heidegger's thought that we at first understand ourselves wrongly as an entity that only occurs) problematises this understanding. The self-demarcation, which establishes craving means understanding oneself as an object, with which something can happen and which can have some attributes. But our experience of freedom shows, that our power to act is not a possibility of that sort. If we are able to recognize self-demarcation (selfishness) as a fallacy, it means that our nature is changeable. And because such...