Možnosti a limity diagnostického využití Rorschachova testu u patologických sexuálních agresorů

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá možnostmi a limity Rorschachova testu v psychologickém posuzování patologických sexuálních agresorů. V teoretické části sumarizuji obecné charakteristiky sexuálních deviací, prezentuji současné názory na sexuální agresi a znásilnění a prezentuji vybrané studie zabývající se použitím Rorschachova testu v diagnostice sexuálních deviací. V empirické části popisuji svůj výzkumný projekt. Teoreticky jsem odvodila několik izolovaných proměnných a kompozit, jejich průměry jsem poté testovala proti CS normativnímu souboru, souboru s vysokou Lambdou a souboru s poruchou charakteru. Analyzovala jsem také počet splněných kritérií profilu Banality definovaného Ritzlerem. Poté jsem analyzovala sekvenci trsů dle nejdominantnější klíčové proměnné ve skupině, která vykazovala nejvýraznější klinickou patologii. Našla jsem statisticky signifikantní rozdíly mezi patologickými sexuálními agresory a normativním vzorkem u několika proměnných. Nejvýrazněji byly tyto rozdíly asociovány s trsy interpersonálního vnímání a mediace. Také jsem ukázala, že profil disociality (Banality Profile) je jenom částečně vhodný k charakterizaci populace patologických sexuálních agresorů. Analýzou sekvence trsů klinicky nejnarušenější skupiny jsem zjistila, že jejich proces zpracování informací není toliko...

This thesis addresses the possibilities and limitations of Rorschach Inkblot Method in the psychological assessment of preferential rapists. The theoretical part of the thesis summarizes the general characteristics of paraphilias, introduces the contemporary theories on sexual aggression and rape, and presents selected studies related to the use of RorschachInkblot Method (using Exner's Comprehensive System) in the research of paraphilias. The empirical part focuses on my research project. I have theoretically deduced variables and composites and subsequently compared them with the normative values the CS reference populations. I have also analysed the number of criterions of the Banality Profile (of psychopathy), which were fulfilled by the sample of the sexual offenders. Then I have analysed the sequence of the clusters according to the most prominent key variable among the subjects that were the most clinically disturbed. I have found statistically significant differences between the rapists and the normative population in several variables. The most prominent ones were associated with the interpersonal perception, and mediation. I have also showed that the psychopathy profile (Banality Profile) is only partially suitable for characterization of preferential rapists. Through the analysis of the...