The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War

Abstract

The goal of this work is to analyze what role the dependence on natural resources played in US foreign policy in the Persian Gulf War. Natural resources and especially oil were inseparable component of the US economic development from the second part of the 20th century. Regardless of the continuous effort of government administration the US was not able reduce its dependency on import of foreign resources. The reliance on world market and the effort to control its dependency through the control of natural resources located beyond the US boarders led to the projection of these issues to the US foreign policy. The first chapter of the work is theoretical and deals with the views of particular authors on the determinants of US foreign policy in regard to natural resources. The situation of the US was characterized by hegemonic position, which enabled the US to pursue its interest on a global scale. The second chapter analyses the development of US natural resource dependency in respect to the US economy from the beginning of the 20th century to the Persian Gulf War. The chapter identifies the most important natural resources and the strategic significance of the Persian Gulf. The final chapter evaluates the role natural resources had on America's decision to enter the war.

Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.