Něformaly a politická aktivita mimo linii komunistické strany v SSSR druhé poloviny 80. let a začátku 90. let 20. století: případ Leningradu

Abstract

Předkládaná práce se zabývá neformálními politickými sdruženími a organizacemi (tak zvanými něformaly) v Ruské sovětské federativní socialistické republice a především v Leningradě v druhé polovině 80. let a na začátku 90. let 20. století. Práce se snaží najít místo politických něformalů v rámci sovětské společnosti a v rámci perestrojky a také se pokouší přiblížit něformaly jakožto projev pluralismu v sovětské společnosti, zárodek multipartismu, strukturu alternativní oficiálním státním organizacím a silný politizační a radikalizační faktor pro široké vrstvy obyvatel. První část je věnována teoretické stránce problematiky, ve které jsou představeny základní charakteristiky tohoto jevu, jeho různorodost, ideologické a sociální odlišnosti. Kromě toho jsou zkoumány vztahy něformalů k disentu, k demokratickému hnutí, vztahy mocenských struktur k něformalům a vztahy mezi něformaly samotnými. Také je zde prostor věnován osudu něformalů po rozpadu SSSR a jejich místu v rámci přestavby. Druhá část se zabývá podrobnější situaci politických něformalů na území Leningradu, který byl z hlediska neformálního hnutí a z hlediska reálných výsledků aktivit neformální politiky podstatným městem.

The proposed thesis deals with informal political associations and organizations (so called informals) in Russian Soviet Federative Socialist Republic with a special focus on Leningrad in the second half of 1980s and at the beginning of 1990s. The thesis is trying to find a place of political informals within the Soviet society and within perestrojka as well as it is trying to portray informals as a pluralist element in the Soviet society, as a beginning of multipartism, as an alternative structure to official state organizations and as a strong politization and radicalization factor for masses of Soviet citizens. First part of the thesis is dedicated to the theoretical part of the problem and so it concentrates on basic characteristics of informals, its variety, ideological and social differences. Also the relations of informals and a disent movement, democratic movement, the attitudes of power structures towards informals and relations between informals themselves are assesed here. Apart from that, the fate of informals after the dissolution of the USSR and the place of informals within perestrojka are discussed. The second part of the thesis deals more specifically with a situation of political informals on the territory of Leningrad, which was a very important city from the point of view of...