Vývoj ruského federalismu v letech 1994 - 2008: teorie a praxe na příkladu Republiky Tatarstán

Abstract

In Post-Soviet Russia new federal model was established in a very short time. It negatively influenced its future functioning. With the aim of precluding the secessionism of certain federal subjects, government decided to solve this situation by signing special bilateral agreements with part of them. Those agreements were breaching Russian Constitution adopted in 1993 but on the other hand, they brought a desired stability to the whole country. In my thesis I described a legal model of the federal arrangement and observed the differences between legal theory and practice, based on the agreements, mentioned above. Vladimir Putin, who became Russian president in 2000, started to reform federal system significantly. The main pillar of the reform was comprised by a bunch of federal laws adopted predominantly at the beginning of his presidency. Those laws were created in order to revise the advantages which were given to regions in the bilateral agreements. Legal theory and practice came closer together again. Is it possible to say that Russia set out on the journey of rule of law? My thesis will describe this development from the legal point of view. As the case study on which I want to demonstrate my conclusions I chose the Republic of Tatarstan.

V postsovětském Rusku byl během krátké doby ustaven nový federální model. To poznamenalo jeho počáteční funkčnost. Aby se federace nerozpadla, byly vztahy s mnoha regiony upraveny ad hoc, avšak za cenu porušení ruské Ústavy z roku 1993. Smlouva s Republikou Tatarstán byla uzavřena v roce 1994. Po stabilizaci Ruska na počátku nového tisíciletí, úprava vztahů mezi centrem a regiony prodělala dynamický vývoj. Tento vývoj mimo jiné vyústil v opětné ustanovení právních norem, tedy konkrétně federálních zákonů, jakožto nejvíce autoritativního prvku ve vzájemných vztazích. Centrum se prostřednictvím nových zákonů snažilo zkorigovat výhody, které regiony získaly v důsledku uzavření bilaterálních smluv v 90. letech 20. století. Právní teorie a praxe se opět přiblížily. Můžeme říci, že se tímto Rusko vydalo na cestu právního státu? Práce se věnuje právě tomuto "přerodu" z právně historického hlediska. Jako případovou studii, na které bych chtěla dokázat své závěry, jsem si vybrala Republiku Tatarstán.