PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA

Abstract

Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.

The main part of my bachelor thesis is focused on treeline advance and on its spatial pattern especially. The theoretic part is consisted of a description of basic properties, hypothesis of treeline formation, current treeline movements in chosen European mountains and their potentional explanations. The aim of the practical part was to discover whether the type of spatial pattern affects treeline dynamics. Namely, the western part of the Giant Mountains was taken as a surveyed teritory. Ortorectified aerial photographes from years 1936 and 1964 were used when doing comparison. Spatial pattern was counted by "Ripley's K-function" and by the method of "Average Nearest Neighbour" on 110 defined squares (size 30 m) in the expanding part of the ecotone and on 110 defined squares in its stagnation part. Results don't indicate that some type of spatial pattern support treeline advance. The same spatial pattern was found both in major parts of stagnation and the expanding part of the ecotone.