Le role du caractere demonstatif dans l'enseignement du francais langue étrangre

Abstract

Le caractère démonstratif fait une partie intégrante dans le processus d'apprentissage des langues. Il était, il est et sûrement il sera toujours un article important dans toutes les lignes méthodologiques. C'était Coménius qui a pour la première fois mis Taccent sur le caractère démonstratif. Il s'est rendu compte de son importance dans l'enseignement en général mais aussi dans les cours de langues. Alors, du point de vue méthodologique, cette démarche didactique avait et il a son lieu incontestable surtout dans la méthode directe, mixte, audio - visuelle et celle de l'approche communicative. Il ne faut pas oublier que le caractère démonstratif influence beaucoup la motivation et qu'il dépend de l'enseignant comment il va en profiter. Les enfants sont plus motivés s'ils ont l'occasion d'être créatifs, actifs et si le processus d'apprentissage est amusant et intéressant. Cette démarche didactique assiste beaucoup de ces activités qui possèdent souvent l'aspect ludique. Il existe plusieurs recherches, par exemple celle-ci d'Antoine de la Grandrie, qui estiment que le caractère démonstratif produit un effet sur le processus cognitif de l'apprentissage. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Názornost patří neodmyslitelně k vyučování. Nesmí chybět ani při hodinách cizího jazyka. Ve své diplomové práci nazvané ROLE NÁZORNOSTI VE VÝUCE francouzského jazyka jsem se snažila obsáhnout teoretická i praktická východiska tohoto didaktického postupu a uvést konkrétní příklady z praxe. Pod pojmem metoda rozumíme nejen soustavný postup, který vede k cíli - v našem případě didaktickému cíli, ale také učebnici, jako pomůcku ke studiu. Metodologie je potom rozbor metod v jejich účelnosti, zásadách, procesech a postupech. Metodologie výuky cizích jazyků je disciplína, která se opírá o lingvistiku, psychologii, pedagogiku a sociologii. Názornost, nebo princip názornosti je založen na smyslovém vnímání učících se. Pedagog předkládá žákům předměty, obrázky a tak podobně, které je možné vnímat zrakem, sluchem, čichem, hmatem, nebo i chutí. Tento princip tedy napomáhá k lepšímu zapamatování např. slovíček, gramatiky, dialogů, či charakteristik dané země. Přitom se vyučovací proces stává zábavným, vyniká aktivitou a účel hodiny je snadněji dosažitelný. Během staletích se používalo mnoho vyučovacích metod. Je přirozené, že největší rozkvět byl až na přelomu 19. a 20. století a hlavně ve 20. století, kdy každá metoda napomáhala řešit aktuální potřeby učících se. Dříve než uvedu ty nejznámější a nejvíce používané, ze...