Salome v umění symbolismu, dakadence a její ztvárnění v české výtvarné kultuře na počátku 20. století

Abstract

Tématem této bakalářské práce je ztvárnění biblické postavy židovské princezny Salome ve výtvarném umění. Autorka práce se zaměřuje především na přelom 19.a 20. století, kdy se téma Salome stalo stěžejním motivem symbolismu a dekadence, a to jak v oblasti literatury, tak také v malířství, sochařství a v grafické tvorbě. Salome, jedna z postav, jež tvoří neopominutelnou součást vyprávění jedné z nejznámějších křesťanských legend majících své místo v Novém zákoně, je námětem s bohatou ikonografickou tradicí rozvíjející se systematicky již od raného středověku. Po krátkém úvodu, který seznamuje se všemi postavami legendy a uvádí možné další zdroje pro poznání postavy Herodiadiny dcery, například Flaviův spis Ţidovské starožitnosti, je zde stručně nastíněna ikonografie Salome tak, jak se vyvíjela od prvních nám známých zobrazení legendy o Janu Křtitelovi až do 19. století. Tento ikonografický vývoj je pak ilustrován na známých nebo umělecky významných dílech, od mozaiek z kostela sv. Marka v Benátkách, přes Albrechta Dürera až po Pietera Paula Rubense a řadu dalších. Pro vhlédnutí do problematiky dobového milieu 2. poloviny 19. století a především jeho konce, který znamená revidování řady dosavadních hodnot jak na poli výtvarného umění, tak i v ostatních lidských sférách - v oblasti vědy, politiky apod., slouží...

The theme of this dissertation is a representation of biblical figure of Jewish princess Salome in fine arts. The author of this dissertation focuses mainly attention on the turn of the 19th and 20th century, when the theme of Salome became the fundamental motif of the Symbolist and Decadence art. In this time Salome started to appear very frequently in the world of literature, painting, sculpture and graphic art as well and she epitomized nearly the icon and the idol for the artists of this period. But in fact Salome as one of the figures acting in the New Testament narrative about the death of John the Baptist was a biblical subject with rich iconographic tradition developing systematically already from the Early Christian art. It is for this reason that the part of this dissertation comprises also the brief analysis of the narrative and the outline of his iconography in the sphere of fine arts. The chapters devoted to the genearal characterization of Symbolism and Decadence serve as an introduction into this complicated age, when the reconsideration of previous values in the sphere of fine arts, science, politics and society projects into the visual representations too. With regard to interconnection of literature and fine arts at the turn of the 19th century, the attention is also payed to the most...