Aspekte des interkulturellen Lernens im fremdsprachlichen Deutschunterricht. Entwicklung der interkulturellen Kompetenz

Abstract

Interkulturelles Lemen wird heutzutage von vielen Autoren in einem erweiterten Sinne verstanden, indem es über die rein erziehungswissenschaftliche Konzeption hinausgeht und auch für den Fremdsprachenunterricht von großer Bedeutung ist. In der heutigen multikulturellen Gesellschaft spielt die Aufgabe der Schule, Kinder und Jugendliche auf interkulturelle Begegnungen verschiedener Art vorzubereiten eine wichtige Rolle. Dem Fremdsprachenlemen kommt dabei eine besondere Bedeutung zu. Durch den Erwerb einer fremden Sprache und durch landeskundliches Lemen wird den Lemenden die andere Kultur nähergebracht. Interkulturelles Lemen im Fremdsprachenunterricht bietet daher eine Auseinandersetzung mit einer bestimmten Zielsprache und Zielkultur an. Im direkten oder indirekten Kontakt mit der Kultur des Zielsprachenlandes haben die Schülerinnen die Möglichkeit, nicht nur über die anderen zu lemen, sondem auch sich selbst besser zu erkennen. Bereits die Bewusstmachung der Tatsache, dass jeder Mensch durch seine eigene Kultur geprägt ist, ist ein Schritt zu einem gegenseitigen Verständnis. Wichtig ist dabei zu lemen, Dinge auch mit den Augen anderer zu sehen und eigene Sichtweisen in Frage zu stellen. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Tato diplomová práce se zabývá aspekty interkulturniho učení ve výuce cizích jazyků, zvláště jazyka německého a danou problematiku uvádí do kontextu evropské integrace. V souvislosti s vývojem dnešní globalizující se společnosti je zdůrazněn význam cizojazyčného vzdělávání, a tím i úlohy didaktiky cizích jazyků, jejímž cílem je vedle rozvoje komunikativní kompetence žáků/studentů také výchova k toleranci a vzájemnému porozumění. V teoretické části jsou objasněny pojmy interkulturni učení, interkulturni kompetence, interkulturni komunikace a reálie, které tvoří klíčové pojmy celé práce. Pozornost je věnována různým pojetím interkulturni kompetence, jakožto cílu interkulturniho učení a možnostem jejího rozvíjení jak přímo ve výuce, tak při přímé spolupráci či osobním setkávání žáků/studentů s příslušníky německy mluvících zemí. Podrobněji je pojednána také problematika stereotypů a předsudků, sehrávající při vnímání cizí kultury, v tomto případě konkrétně kultury německy mluvících zemí stále velkou roli. Ve spíše prakticky zaměřené části diplomové práce je představen dotazník a jeho vyhodnocení, týkající se vztahu vybraných studentů pražských gymnázií ke kultuře Německa, Rakouska a Švýcarska a k německému jazyku. Poslední kapitolu práce tvoří návrhy praktických aktivit pro výuku němčiny, zaměřené na formování...