Československo-arabské vztahy v meziválečném období. Politické a hospodářské vztahy meziválečného Československa k arabským zemím Blízkého východu

Abstract

The thesis examines the political and economic relations between inter-war Czechoslovakia and Egypt, Palestine, Iraq, Syria and Lebanon. It describes in detail the development of the organizational structure of the Czechoslovak diplomatic and consular representation in the above countries. It follows the history of mutual political relations and seeks to answer the question how Czechoslovakia formulated its positions on individual issues and which government departments played the crucial role in formulating Czechoslovak positions. The core of the thesis is a detailed analysis of mutual trade contacts. The author identifies the main factors that determined the nature of Czechoslovak trade with Arab countries. Special attention is paid namely to the support and incentives offered by the government and government-funded institutions with the aim to encourage Czechoslovak exports to Arab countries. The last part of the thesis explains in detail how soon and in what manner each mission joined the Czechoslovak resistance movement after the Nazi occupation of Czechoslovakia in March 1939. The author concludes that the conduct of the heads of Czechoslovak missions in Arab countries in the first days and weeks following the occupation was the main cause of the tensions that existed between the missions and...

Práce se zabývá politickými a hospodářskými vztahy meziválečného Československa k Egyptu, Palestině, Iráku, Sýrii a Libanonu. Podrobně rozebírá organizační vývoj diplomatického a konzulárního zastoupení ČSR v uvedených zemích. Sleduje průběh vzájemných politických vztahů a hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byly zaujímány československé pozice k jednotlivým otázkám a které části státní správy měly na formulaci československých stanovisek klíčový vliv. Jádro práce představuje podrobná analýza vzájemných obchodních styků. Autor si všímá hlavních vlivů, které utvářely charakter československého obchodu s arabskými zeměmi. Zvláštní pozornost je věnována zejména podpoře státních a státem podporovaných institucí směřující ke zvýšení československého exportu do arabských zemí. V poslední části je podán podrobný výklad způsobu zapojení jednotlivých zastupitelských úřadů do druhého československého odboje po likvidaci československého státu v březnu 1939. Autor zde dochází k závěru, že způsob jednání, který vedoucí zastupitelských úřadů v arabských zemích zvolili v prvních dnech a týdnech po okupaci Československa, měl rozhodující vliv na trvale špatné vztahy tamních zastupitelských úřadů s československými krajanskými komunitami, které byly charakteristické po celou dobu trvání druhé světové války.